Ležím na nemocničním lůžku, když mi sestra podává mobil a já čtu zprávu, která mi zlomí srdce. V okamžiku, kdy bojuji o své zdraví, se mi hroutí celý svět. Tohle je můj příběh o tom, jak jsem se snažila znovu najít samu sebe v troskách svého života.
Jmenuji se Lucie a můj manžel Petr se před půl rokem pohádal s mojí rodinou. Od té doby odmítá, aby k nám kdokoliv z mých blízkých chodil, a já stojím mezi dvěma světy, které se navzájem nenávidí. Každý den se ptám sama sebe, jestli mám právo žít svůj život podle sebe, nebo jestli bych měla bojovat za smíření.
Po rozvodu jsem si slíbila, že už nikdy neotevřu své srdce. Ale když jsem potkala Jaroslava v parku, všechno se začalo měnit. Jeho tichá přítomnost a schopnost naslouchat mě rozbily víc než všechny hádky v mém bývalém manželství.
Jednoho nedělního odpoledne u stolu s manželovou rodinou jsem už nevydržela ponižování svých dětí a mlčení svého muže. Všechno, co jsem roky dusila, vytrysklo na povrch a rozbilo naši rodinu na kusy. Teď se ptám sama sebe, jestli jsem pro své děti udělala správnou věc, i když už nic nebude jako dřív.
Od prvního dne jsem cítila, že nejsem ta pravá pro maminku mého muže. Její posedlost představou, že její syn musí žít v luxusu, nás pomalu rozdělovala. Nakonec jsme museli vyměnit zámky, abychom ochránili svůj domov – ale stálo nás to víc, než jsme čekali.
Jmenuji se Petr a nikdy bych nevěřil, že obyčejné jablko dokáže rozdělit rodinu. Když jsem zkusil naší dceři Aničce připravit zábavnou výzvu s ovocem, netušil jsem, jaké emoce to v nás všech probudí. Teď přemýšlím, jestli jsme se kvůli jedné hře nepřestali slyšet.
Jednoho nedělního odpoledne jsem u stolu s manželovou rodinou konečně prolomila mlčení. Když začali ponižovat mé děti a manžel mlčel, už jsem to nevydržela a postavila se jim. Od té chvíle se naše rodina změnila a já si kladu otázku, jestli jsem udělala dobře.
Všechno začalo nevinně – chtěli jsme s manželem uniknout z Prahy na naši novou chalupu. Jenže s námi jela i jeho matka, která nikdy neschvalovala naše manželství. Během jednoho víkendu se ukázalo, že její zásahy do našeho života jsou mnohem hlubší, než jsem si kdy dokázala představit.
Celý život jsem se snažila být dobrou matkou, ale s dcerou jsme si nikdy nebyly blízké. Teď, když čeká dítě, jsem poslední, kdo se to dozví, a její tchyně je jí blíž než já. Přemýšlím, kde jsem udělala chybu a jestli je ještě šance něco změnit.
Jmenuji se Jana a jsem matka dvou dětí. Když se do našeho života začala více vměšovat moje maminka, která měla na výchovu úplně jiné názory než já s manželem, začalo doma peklo. Musela jsem bojovat nejen o respekt k našim rozhodnutím, ale i o vlastní sebevědomí a vztah s dětmi.
Myslela jsem, že letošní dovolená v Tatrách bude splněným snem pro mě, mého manžela Marka a naši dceru Karolínku. Všechno se ale obrátilo vzhůru nohama, když k nám nečekaně přijela moje maminka a rozhodla se, že pojede s námi. Místo klidu a rodinné pohody nás čekaly hádky, slzy a bolestné otázky o tom, co vlastně znamená rodina.
Jednoho večera jsem si uvědomil, že kvůli každodenním návštěvám mé matky se mi rozpadá manželství se Sárou. Musel jsem najít odvahu postavit se vlastní mámě a zachránit naši rodinu. Příběh o tom, jak těžké je najít rovnováhu mezi loajalitou k rodičům a láskou k partnerovi.
