Když jste mladí a nebojíte se budoucnosti, někdy jednáte bezhlavě a impulzivně. Nemyslíte na důsledky, zejména ve svém osobním životě. Chováte se, jako by mládí mělo trvat věčně. Toto není začátek nudné přednášky o tom, jak se nechovat. Jsou to jen mé hlasité myšlenky, zejména proto, že mám zkušenosti. Už jsem
Cestou zavolala jeho číslo, aby zjistila, jestli vyzvedl jejich syna ze školky. „Promiň, ještě jsem nevyzvedl Honzíka, mám moc práce.“ – „To snad ne!“
Všechny narozeniny a svátky se vždy slaví u našich rodičů doma. Maminka připravuje veškeré jídlo. Maminka také dává jídlo Adamovi a Daniele, aby si ho vzali domů.
Absolvovala jsem vysokou školu a nečekaně získala práci v renomované firmě. Naučila jsem se tam všechno a postupně jsem stoupala po kariérním žebříčku. Petr také nastoupil do firmy přibližně ve stejnou dobu.
Nechápu, proč se musíš tak dřít na zahradě. Mohli bychom jen zasít trávník a relaxovat tam. Proč se trápit se zeleninovou zahradou?
Moje matka věnovala celý svůj život mé výchově a nikdy neuvažovala o znovu vdání. Upřímně řečeno, otcův odchod jsem přijal s klidem. Především jsme si nebyli blízcí.
Před několika měsíci jsem oslavila dvaadvacáté narozeniny. Pracuji už několik let a momentálně pracuji na dálku. Od té doby, co jsem začala pracovat, moje matka po mně požaduje peníze. Nedávno mi řekla, že bych ji měla podporovat. Problém je, že moji rodiče nejsou chudí. Dokonce vlastní dva domy, z nichž jeden pronajímají. Přesto na tom trvá.
Ale nejironičtější na tom je, že mě neustále žádá o finanční podporu, protože její důchod nestačí. Proč nepožádá o pomoc mého bratra?
Tak jsme si zvykli na to, že manželova rodina je vlezlá, že i bez pozvání kohokoli skončím alespoň dva dny v kuchyni. Připravuji jídlo pro hladové hosty, kteří nebyli nikdy skutečně pozváni. Obvykle hosté nepřinášejí dárky. Věří, že jen tím, že se objeví u nás doma a věnují pozornost
Když jsem vyrůstala, moji rodiče mi vždy říkali, že v mém životě bude mnoho chlapců, takže bych se neměla příliš starat o žádného z nich. Kdo by si pomyslel, že si nakonec vezmu svého bývalého spolužáka? Ale přesně to se stalo. Teď máme dvě děti a i když jsme se kdysi hluboce milovali, věci se změnily. Ani já, ani Tomáš jsme si nikdy nepředstavovali, že náš příběh skončí takto.
Tereza, mladá žena z Brna, sdílela dojemný dopis svému otčímovi, Petrovi, který se stal jejím oporou, když její biologický otec nemohl. Její srdečná slova a speciální překvapení dojala Petra a tisíce dalších lidí.
Vdala jsem se, když mi bylo 25 let. Byli jsme šíleně zamilovaní a myslela jsem si, že je to láska na celý život. Rok po naší svatbě se nám narodil syn. Život byl jako pohádka. Tak to zůstalo několik let, ale pak pohádka skončila. Můj manžel mi začal lhát a pak mě podvádět. Dlouho jsem to snášela, protože jsem nechtěla
