„Nespavé noci po návštěvě švagrové: Žárlivost a zášť mi nedají spát“
Někdy je snazší se otevřít cizímu člověku než těm, kteří jsou nám nejbližší. Vyléváte svou duši a sdílíte břemena, která vás tíží.
Někdy je snazší se otevřít cizímu člověku než těm, kteří jsou nám nejbližší. Vyléváte svou duši a sdílíte břemena, která vás tíží.
Když jsme se přestěhovali do našeho nového bytu, začali jsme organizovat naše věci a plánovat svatební cestu. Nespěchali jsme, ale situace se zhoršila, když se moje tchyně rozhodla, že pojede s námi.
Nikdy jsem se necítil starý. Ve skutečnosti jsem se nikdy necítil jako dospělý, i když mi nedávno bylo 60. A co? Stále mám většinu svých zájmů z vysoké školy a staré přátele. Naše skupina se nerozpadla jako jiné pod tíhou rodinných povinností. Nikdy jsem nebyl ženatý, i když, abych byl upřímný, ženy o mě projevily zájem.
„Říkají, že můj syn potřebuje silný mužský vzor. S otcem je dokonalý, ale nemohu se přimět k souhlasu,“ povzdechne si 34letá Jana. Žije sama se svým synem.
Každá žena sní o štěstí. Myslela jsem si, že patřím mezi ty šťastné a že můj život je dokonalý. Po dvou letech chození jsem se provdala za svého manžela. Neměli jsme velkou svatbu, jen malý obřad s blízkou rodinou a přáteli. Zvolili jsme si intimní oslavu. Čtyři roky po svatbě jsme tvrdě pracovali, ale také často cestovali a objevovali různé země. Věřila jsem, že to bylo nejvzrušující období našeho života.
Opět jsem si připomněla, že karma nikdy neselže. Co si myslela, když ukradla manžela jiné ženě? Osud si s ní pohrál. Toto je příběh o Emě a její sestře Sáře.
Po naší svatbě na radnici jsme pozvali rodinu a přátele do útulné restaurace na malou recepci. Na fotografovi jsme nešetřili, protože tyto vzpomínky měly trvat celý život.
Jakub byl ztělesněním kondice a mnoho mých přátel s ním chtělo trénovat. Já nebyla výjimkou. K mému překvapení Jakub rychle souhlasil. Netušila jsem, že nečekaná návštěva jeho matky obrátí naše životy vzhůru nohama.
Jen proto, že jsem doma, neznamená, že nic nedělám a jsem líná. Ráda bych si vyměnila role a viděla, jak dlouho by to můj manžel zvládl. Spoiler: moc dlouho ne.
Začala na mě křičet a obviňovat mě, že jsem přesvědčila Jana, aby si udělal test DNA. Byla jsem naprosto zmatená jejím výbuchem. Ukázalo se, že
Když jsme se vzali, byla jsem odhodlaná nežít s našimi rodiči. Věřila jsem, že je důležité budovat náš vlastní život nezávisle. Ale ani já, ani můj manžel jsme nebyli připraveni na výzvy, které nás čekaly.
Podělím se o něco málo o svém prvním manželovi. Oba jsme pocházeli z skromných poměrů; od rodičů jsem nic nedostala (bydleli jsme v nájmu), zatímco on zdědil dům po svém zesnulém otci. Jeho otec se dávno předtím rozvedl s mou bývalou tchyní, nechal ji samotnou s jejich dítětem. Neviním ho. I já jsem s ní měla problém vycházet. Pokaždé