Jmenuji se Josef a nikdy nezapomenu na den, kdy byl můj syn Marek veřejně ponížen před celou školou. Tato událost mě donutila postavit se nejen šikaně, ale i lhostejnosti učitelů a systému, který měl děti chránit. Můj boj za důstojnost mého dítěte mě navždy změnil a otevřel mi oči k tomu, jak snadno může být spravedlnost přehlížena.
Jmenuji se Tomáš a nikdy bych nevěřil, že mě vlastní dcera přivede na pokraj zoufalství kvůli několika kliknutím v mobilní hře. V jeden obyčejný večer jsem zjistil, že z mého účtu zmizely tisíce korun, a začal boj, který otřásl celou naší rodinou. Musel jsem se postavit nejen technologiím, ale i vlastní bezmoci a otázce, kde jsem jako otec selhal.
Všechno začalo nevinně – moje dcera Anička chodila do školky ráda a já byla spokojená. Jenže pak se mezi rodiči rozšířila šokující zpráva o paní učitelce Lence a její vedlejší činnosti, která otřásla celou školkou. Musela jsem se rozhodnout, komu věřit a jak ochránit své dítě i vztahy v komunitě.
Jednoho deštivého odpoledne jsem se ocitla v kuchyni, kde jsem zoufale toužila po chvíli klidu, zatímco můj syn Matěj neúnavně skákal kolem a žádal moji pozornost. V tomto příběhu popisuji, jak jsme se jako rodina snažili naučit naše děti respektovat hranice druhých, a jaké nečekané konflikty a emoce to v nás všech vyvolalo. Nakonec jsem zjistila, že cesta k respektu vede přes pochopení, trpělivost a upřímné rozhovory, které často bolí víc než samotné přerušení.
V naší rodině je to kořen všech konfliktů a skandálů. Celý problém pramení z naprostého ignorování mého přístupu k výchově ze strany mé ženy.
Karel si myslel, že jeho matka, Zuzana, bude dokonalou pečovatelkou pro jeho syna, Adama. Brzy však zjistí, že její záměry jsou daleko od pečujících.
