Jmenuji se Lucie a nikdy bych nevěřila, že mě někdo může obvinit z něčeho tak strašného, jako je užívání drog. Moje tchyně Jana mě nenáviděla od prvního dne a udělala vše pro to, aby mi vzala syna. Můj příběh je o boji za pravdu, rodinu a vlastní důstojnost.
Jana se po dvaceti letech vrací do své rodné české vesnice, kde ji kdysi odsoudili za to, že se narodila mimo manželství. Doufá v usmíření a přijetí, ale vesnice si stále pamatuje a není ochotná odpustit. Je to příběh o naději, která byla zmařena, o touze po přijetí a o lásce matky, která nedokázala ochránit svou dceru před tvrdými společenskými normami.
Na podzimní ráno jsem potkala malého Jakuba, který sám hrál v parku. Jeho příběh mě zasáhl a s manželem jsme se rozhodli mu pomoci, čelili jsme však nečekaným výzvám. Naše cesta byla plná emocí a změnila naše životy navždy.
Moje dcera, Tereza, se ve svých sedmnácti letech ocitla nečekaně těhotná. Dlouho nám to tajila a pravdu jsme zjistili až v šestém měsíci, kdy už nemohla skrýt rostoucí břicho. Tento příběh zkoumá výzvy a zlomené srdce mladého života, který byl převrácen naruby neplánovaným těhotenstvím.
Televizní pořady často zobrazují srdcervoucí příběhy dětí, které nechtějí jejich rodiče, a málokdo z diváků zůstane netknut. Vždy jsem se na těchto programech aktivně podílel – volal jsem, daroval peníze na podporu sirotků a dětských domovů. V práci jsme s kolegy tyto problémy pravidelně probírali a navštěvovali jsme sirotčince, kde jsme dětem nosili dárky. Ale nic mě nepřipravilo na osobní drama, které se odehrálo, když
Eliška dojížděla do práce a bydlela na koleji, zatímco David žil se svými rodiči. Eliška byla introvertní a málo komunikativní, naopak David byl duší každé párty a všemi milován.
