Jsem Alena, matka dvou synů z Ostravy, která odjela za prací do Německa, aby rodině zajistila lepší život. Po letech dřiny jsem zjistila, že mě manžel podvádí a synové mi to tajili. Teď se ptám sama sebe, jestli všechny mé oběti měly smysl a co vlastně znamená domov.
Jsem svědkem toho, jak moje sestra Hana celý život obětovala svým dětem, ale když přišla nemoc a stáří, zůstala sama. Sleduji její bolest i vlastní bezmoc, protože jí nedokážu dát to, co potřebuje nejvíc – blízkost a lásku svých dětí. Přemýšlím, kde jsme jako rodina i společnost selhali, že se oběť a oddanost nevrací.
Všechno začalo jedním telefonátem mého bratra, který mě požádal, abych se postarala o našeho dědu Františka. Netušila jsem, že tahle prosba převrátí můj život naruby a otevře staré rodinné rány, které jsem se snažila léta ignorovat. Je to příběh o těžkých rozhodnutích, nečekané blízkosti a o tom, jak obyčejné chvíle mohou změnit vše.
Jmenuji se Klára a nikdy jsem si nemyslela, že mě vlastní vzhled postaví proti mé rodině. Když mě na úřadě považovali za cizí ženu, začal boj o uznání mé role matky. Tento příběh je o předsudcích, které nás rozdělují, a o odvaze postavit se jim čelem.
Jmenuji se Jana Novotná a chci vám vyprávět o svém synovi Ondrovi, který ve svých šesti letech dokázal víc, než mnozí za celý život. Jeho sen – shromáždit 15 000 knih pro děti v nemocnicích – se stal skutečností až po jeho smrti. Ondrova odvaha, láska ke knihám a neuvěřitelná síla změnily nejen naši rodinu, ale i stovky dalších životů.
Jmenuji se Tomáš a myslel jsem si, že technologie mi nahradí všechno, co mi v životě chybělo. V honbě za dokonalostí a pohodlím jsem ztratil to nejcennější – lidské teplo a blízkost. Teprve když jsem zůstal sám mezi chladnými stroji, pochopil jsem, co znamená skutečný domov.
Můj život vypadal zvenčí jako pohádka, ale uvnitř jsem byla vězněm ve vlastním domově. Můj manžel Tomáš mě roky ovládal a já se bála cokoli změnit. Teprve když jsem se ocitla na dně, našla jsem v sobě sílu postavit se za sebe a začít znovu.
Jmenuji se Jana a v mých třiačtyřiceti letech se mi život obrátil vzhůru nohama. Moje dcera Tereza, která právě oslavila dvaadvacáté narozeniny, nám oznámila, že si chce vzít muže téměř stejně starého jako já a můj manžel Petr. Příběh vypráví o tom, jak těžké je přijmout rozhodnutí vlastního dítěte, když se bojíte o jeho budoucnost a zároveň nechcete ztratit jeho důvěru.
