Jmenuji se Tomáš a myslel jsem si, že technologie mi nahradí všechno, co mi v životě chybělo. V honbě za dokonalostí a pohodlím jsem ztratil to nejcennější – lidské teplo a blízkost. Teprve když jsem zůstal sám mezi chladnými stroji, pochopil jsem, co znamená skutečný domov.
Můj život vypadal zvenčí jako pohádka, ale uvnitř jsem byla vězněm ve vlastním domově. Můj manžel Tomáš mě roky ovládal a já se bála cokoli změnit. Teprve když jsem se ocitla na dně, našla jsem v sobě sílu postavit se za sebe a začít znovu.
Jmenuji se Jana a v mých třiačtyřiceti letech se mi život obrátil vzhůru nohama. Moje dcera Tereza, která právě oslavila dvaadvacáté narozeniny, nám oznámila, že si chce vzít muže téměř stejně starého jako já a můj manžel Petr. Příběh vypráví o tom, jak těžké je přijmout rozhodnutí vlastního dítěte, když se bojíte o jeho budoucnost a zároveň nechcete ztratit jeho důvěru.
