„Dali jsme vám vnouče, teď nám dlužíte dům“: Požadovala snacha
Zoja trvá na tom, že jim dám jeden ze svých domů, protože mi dali vnouče. Ve skutečnosti vlastním dva domy. V jednom z nich bydlím.
Zoja trvá na tom, že jim dám jeden ze svých domů, protože mi dali vnouče. Ve skutečnosti vlastním dva domy. V jednom z nich bydlím.
„Karolína, sestra mého manžela, mi vrazila do náruče své plačící dítě a prosila, že nemá kam jinam jít. Trvala na tom, že by měla zdědit babiččin prostorný dům… Toto je příběh o tom, jak rodinné vazby a zoufalství mohou vést k těžkým rozhodnutím.“
Děda také zemřel. Teta Alena nikdy neměla štěstí ve vztazích, takže se ukázalo, že v naší rodině nejsou žádní muži. Moje máma a teta obě tvrdě pracovaly, aby vyžily.
Růžena označuje Jakuba, manžela své vnučky, za svého zetě. „Více než deset let byla moje dcera Alena nemocná a zemřela před více než třemi lety. Natálie měla tehdy jen dvacet let.“
Pamatuji si, jak jsem běžela k mámě s nadšením, jen abych ji našla, jak prázdně zírá z okna. „Vilém podává žádost o rozvod. Teď musíme z něj dostat co nejvíc peněz,“ řekla chladně.
Zuzana trvá na tom, že jim dám jeden ze svých domů, protože mi dali vnouče. Ve skutečnosti vlastním dva domy. V jednom z nich bydlím.
Oslavili jsme tuto příležitost v úzkém rodinném kruhu: jen táta, máma a já. Bylo to tátovo přání a máma i já jsme souhlasili. Nechtěl jsem
Mnoho televizních pořadů vypráví příběhy nešťastných dětí, které jejich rodiče nechtěli. To jsou příběhy, které nechávají málokoho lhostejným. Vždy jsem se aktivně účastnila takových programů, kdykoli to bylo možné – volala jsem a darovala peníze na podporu sirotků a dětských domovů. V práci jsme s kolegy diskutovali o těchto tématech a pravidelně navštěvovali dětské domovy, přinášeli dárky pro děti. Společně s
Kamila musela přijmout situaci, protože Valentýna nebyla zvlášť atraktivní, což omezovalo její možnosti. Přesto se Valentýně podařilo najít svého vyvoleného. Doufala v lepší budoucnost, ale věci se vyvinuly jinak.
Kolik rodin bylo roztrháno, kolik vztahů přerušeno… Právě v těchto chvílích se odhaluje pravá povaha člověka. Nedávno musela moje kamarádka učinit srdcervoucí rozhodnutí požádat své dcery, aby opustily její domov.
Vyrůstali spolu, Petr a jeho sestra Lenka, se svými rodiči, Karlem a Janou. Jejich rodinný život nebyl zdaleka dokonalý, protože Karel často odjížděl na služební cesty. Jednoho dne zjistili, že jejich otec hodlá odkázat celý svůj majetek úplně cizímu člověku.
– Můj odchod z nemocnice byl jako žádný jiný. Můj manžel, Jakub, byl zaneprázdněný prací a přijel mě vyzvednout přímo z kanceláře. Požádala jsem ho, aby si vzal volno nebo alespoň jeden den volna, ale jeho šéf to nedovolil. Také jsem ho požádala, aby připravil vše na příchod miminka, a on mě ujistil, že všechno zvládneme—praní, nákupy, úklid.