„Nejdřív Předej Dům, Pak Můžeš Randit!“ Požaduje Moje Dcera
Moje dcera mi řekla, že mohu začít znovu randit až poté, co jí přepíšu dům. Můžete tomu věřit? Je mi přes padesát a moje dcera, Tereza, má takové požadavky.
Moje dcera mi řekla, že mohu začít znovu randit až poté, co jí přepíšu dům. Můžete tomu věřit? Je mi přes padesát a moje dcera, Tereza, má takové požadavky.
– Někdy se cítím trapně: je možné, že někteří lidé prostě nemají smysl pro humor? Začne rozebírat všechno, co řeknu, a hledá důvody, proč jsem to řekla.
Ve svých 60 letech žiji sama, bez dětí nebo partnera. Ačkoli jsem byla kdysi vdaná, moje manželství bylo zničeno zradou. Nyní, když čelím podzimu života, jsem obklopena příbuznými, které zajímá spíše můj majetek než mé blaho. Ale podnikla jsem kroky, abych zajistila, že můj odkaz bude zpracován podle mých představ.
Přestože mám s mojí tchyní, Karolínou, překvapivě dobrý vztah, ocitl jsem se v patové situaci, když měla narozeniny. Jelikož je známá svou štědrými povahou a má téměř vše, na co si člověk může vzpomenout, byl jsem v koncích, co jí darovat. Tento příběh nabere nečekaný obrat, když jsem se objevil s prázdnýma rukama, v naději na pochopení, ale čelil jsem jiné realitě.
„Rodiče svým dětem nic nedluží,“ říká třicet čtyři letá Ruby, opakující názor, který mnozí slyšeli. Ruby, která tvrdě pracovala, aby si zajistila vlastní domov prostřednictvím hypotéky, si myslela, že má svůj život alespoň trochu pod kontrolou. Ale když její matka, Alžběta, začne požadovat, aby Ruby převzala péči o svého manžela, Rubyina nevlastního otce, již tak napjaté rodinné vztahy se ještě více zhorší.
Lukáš byl vzorem občana – nepil, nekouřil a byl pilným pracovníkem. Jeho žena, Kateřina, a sestra, Alžběta, však byly zvědavé na jeho týdenní samotářské procházky do nedalekého lesa. Jednoho dne se rozhodly ho následovat, jen aby odhalily pravdu, která je bude pronásledovat navždy.