Jmenuji se Petr Novotný a jednoho deštivého večera jsem přišel o svou desetiletou dceru Aničku, když ji srazilo auto na přechodu v našem malém městě. Viník, mladý kluk z vedlejší vesnice, byl zničený stejně jako já – a já stál před rozhodnutím, jestli ho nenávidět, nebo mu odpustit. Můj příběh je o bolesti, vině, rodinných konfliktech a hledání síly v odpuštění.
Jmenuji se Adam a celý život jsem hledal místo, kam patřím. Po rozvodu rodičů jsem byl nucen rozhodnout, s kým zůstat, a volba mého nevlastního otce roztrhla naši rodinu na kusy. V tomto příběhu popisuji bolest, vinu i naději, které mě provázely na cestě za pochopením a odpuštěním.
Celý život mi rodiče říkali, že kluci přicházejí a odcházejí, a že nemám brát žádného příliš vážně. Nikdy by mě nenapadlo, že si nakonec vezmu svého spolužáka Petra, se kterým jsme si kdysi slíbili věčnou lásku. Dnes máme dvě děti, stavíme dům, ale místo štěstí cítím jen prázdnotu a otázky, na které se bojím znát odpověď.
Od prvního dne, kdy jsem vstoupila do rodiny Novotných, jsem cítila, že nikdy nebudu dost dobrá pro svou tchyni. Každý den jsem bojovala s jejími poznámkami, nepochopením a vlastní nejistotou, až jsem se ocitla na pokraji zhroucení. Nakonec jsem našla sílu v modlitbě a v sobě samotné, ale cesta k odpuštění a smíření nebyla vůbec jednoduchá.
Jmenuji se Klára a nikdy nezapomenu na den, kdy mi můj mladší bratr Marek slíbil, že mi zavolá, až dorazí domů. Jeho hlas mi stále zní v uších, ale domů už se nikdy nevrátil. Tato tragédie změnila nejen mě, ale i celou naši rodinu a vesnici.
Jmenuji se Jana a nikdy bych nevěřila, že mě vlastní tchyně přivede na pokraj zhroucení. Požádala nás, abychom jí koupili dům na okraji Prahy, a když jsme to konečně zvládli, otočila a chtěla něco úplně jiného. Teď jsme s manželem Petrem a malou dcerkou v pasti a já nevím, jak dál.
Jednoho deštivého rána jsem porodila syna, jehož vzhled odhalil pravdu, kterou jsem se snažila skrývat před celým světem i před svým manželem Petrem. Strach, vina a zoufalství mě dohnaly k rozhodnutí, které mě bude pronásledovat celý život – opustila jsem své dítě v nemocnici. Tento příběh je o zradě, rodinných konfliktech a o tom, jak těžké je žít s následky vlastních činů.
Jmenuji se Tomáš a po smrti své ženy jsem se snažil najít nový smysl života pro sebe i pro naše dvě děti. Když jsem potkal Evu, myslel jsem, že jsme konečně našli štěstí, ale jedno její neuvážené slovo na rodinné oslavě všechno změnilo. Teď stojím před rozhodnutím, které může rozbít naši rodinu podruhé.
Jmenuji se Tomáš a nikdy nezapomenu na ten večer, kdy jsem jako lékař udělal rozhodnutí, které mi navždy změnilo život. Chtěl jsem jen spravedlnost a pořádek, ale místo toho jsem způsobil bolest, kterou už nikdy nevezmu zpět. Tento příběh je o vině, pýše a o tom, jak těžké je někdy odpustit sám sobě.
Jmenuji se Ivana a celý život jsem obětovala svému jedinému synovi, Tomášovi. Když se oženil s Lenkou, chtěla jsem jim být oporou, ale moje pomoc se obrátila proti mně. Teď stojím na prahu samoty a přemýšlím, jestli jsem někdy opravdu žila pro sebe.
Jmenuji se Veronika a jsem nejstarší dcera svého táty, který dlouhá léta bojoval s alkoholem. Pro školní úkol jsem napsala dopis o tom, jaké to je žít v rodině, kde alkohol ničí vztahy i sny. Nikdy by mě nenapadlo, že můj příběh zasáhne tolik lidí a otevře tolik bolestivých, ale potřebných otázek.
Celý život jsem žila podle představ ostatních, dokud jsem jednoho dne nesebrala odvahu a neodešla od manžela i jeho rodiny. Všichni si mysleli, že mám všechno, ale uvnitř jsem byla prázdná a ztracená. Teprve když jsem začala žít podle sebe, pochopila jsem, co znamená skutečné štěstí.
