Jmenuji se Petra a stojím na rozcestí mezi dvěma rodinami – tou, kterou jsem opustila, a tou, kterou jsem si vybudovala. Můj současný manžel Martin nesnáší, že stále komunikuji se svou bývalou tchyní, paní Novotnou, která je po smrti syna zcela sama. V příběhu popisuji bolestivý konflikt mezi loajalitou, soucitem a manželskou důvěrou.
Jsem těhotná a zjistila jsem, že máma dala všechny své úspory mému bratrovi. Cítím se zrazená a zoufalá, protože jsem doufala v její podporu. Teď stojím před rozhodnutím, jak se s tím vyrovnat a co udělat dál.
Jsem Alena a v šedesáti pěti letech jsem se stala plnohodnotnou babičkou na plný úvazek. Místo klidného stáří a splněných snů jsem se ocitla v kolotoči povinností, kde moje vlastní potřeby přestaly existovat. Teď stojím před otázkou, jestli mám právo chtít zpět svůj život.
Jmenuji se Ivana a celý život jsem se snažila být tou nejlepší matkou. Když se moje dcera Lucie po svatbě i s manželem nastěhovala zpět domů, myslela jsem, že je to jen na chvíli. Teď už ale nevím, kde je hranice mezi pomocí a ztrátou vlastního domova.
Nikdy bych nevěřila, že se má jediná dcera Martinka stane mým největším protivníkem. Vždycky jsme byly nerozlučné, ale rozvod ji změnil a já jsem musela čelit pravdě, že někdy i matka může stát na špatné straně. Tento příběh je o bolesti, zradě a otázce, zda je možné znovu najít cestu k vlastnímu dítěti.
Ten den v kavárně, kdy jsme s Martinem oznámili našim rodičům, že se chceme vzít, jsem netušila, jak moc se naše životy změní. Naše mámy, které se do té doby sotva znaly, se spojily v nečekaném spojenectví a začaly řídit naše životy s neuvěřitelnou vervou. Co začalo jako radostná událost, se rychle změnilo v boj o vlastní svobodu a identitu.
Jsem Karolína, úspěšná manažerka, která se vdala za Petra, muže s menším platem, ale velkým egem. Když trval na tom, že bude spravovat naše finance, přestože já vydělávám víc, začala mezi námi narůstat propast. Dnes už spolu skoro nemluvíme a já se ptám sama sebe, jestli jsme si tímhle rozhodnutím nezničili vztah.
Jednoho deštivého večera mi zavolal můj syn Lukáš s prosbou o pomoc. Vzpomněla jsem si na všechny chvíle, kdy mě on i jeho žena Klára nechali na holičkách. Rozhodla jsem se jim ukázat, jaké to je, když člověk potřebuje oporu a nedostane ji.
Jmenuji se Alena a letos na jaře jsem znovu pocítila, jak hluboká může být samota. Moje dcera Marika slavila narozeniny, ale já věděla, že mě nikdo nepozve – její manžel mě nesnáší a Marika se mi vzdaluje každým rokem víc. Vzpomínám na její dětství, kdy jsme byly nerozlučné, a ptám se sama sebe, kde se to všechno pokazilo.
Jmenuji se Jakub a nikdy jsem si nemyslel, že se mi život převrátí naruby během jednoho večera. Když jsem oznámil rodičům, že je moje přítelkyně těhotná, roztrhl se doma pytel s emocemi, výčitkami i nečekanou podporou. Teď stojím před rozhodnutím, které mě může poznamenat na celý život.
Celý život jsem toužila po vlastním kousku zeleně, ale netušila jsem, že právě zahrada mi pomůže najít cestu zpět k mé dceři Kláře. Po letech mlčení a bolesti jsme díky společné práci na zahradě znovu objevily jedna druhou. Dnes, když se dívám z okna na rozkvetlé záhony, vím, že jsem našla nejen svůj domov, ale i ztracenou rodinu.
Jmenuji se Michala a celý život jsem bojovala o přijetí – nejdřív u vlastní matky, která mě opustila, a později u tchyně, která mě nikdy nechtěla přijmout. Po letech samoty a nejistoty jsem se snažila dokázat, že jsem dost dobrá, ale stále jsem byla jen stínem bývalé manželky mého muže. Můj příběh je o bolesti, naději i odvaze postavit se vlastnímu strachu.
