Jsem Karolína, úspěšná manažerka, která se vdala za Petra, muže s menším platem, ale velkým egem. Když trval na tom, že bude spravovat naše finance, přestože já vydělávám víc, začala mezi námi narůstat propast. Dnes už spolu skoro nemluvíme a já se ptám sama sebe, jestli jsme si tímhle rozhodnutím nezničili vztah.
Jednoho deštivého večera mi zavolal můj syn Lukáš s prosbou o pomoc. Vzpomněla jsem si na všechny chvíle, kdy mě on i jeho žena Klára nechali na holičkách. Rozhodla jsem se jim ukázat, jaké to je, když člověk potřebuje oporu a nedostane ji.
Jmenuji se Alena a letos na jaře jsem znovu pocítila, jak hluboká může být samota. Moje dcera Marika slavila narozeniny, ale já věděla, že mě nikdo nepozve – její manžel mě nesnáší a Marika se mi vzdaluje každým rokem víc. Vzpomínám na její dětství, kdy jsme byly nerozlučné, a ptám se sama sebe, kde se to všechno pokazilo.
Jmenuji se Jakub a nikdy jsem si nemyslel, že se mi život převrátí naruby během jednoho večera. Když jsem oznámil rodičům, že je moje přítelkyně těhotná, roztrhl se doma pytel s emocemi, výčitkami i nečekanou podporou. Teď stojím před rozhodnutím, které mě může poznamenat na celý život.
Celý život jsem toužila po vlastním kousku zeleně, ale netušila jsem, že právě zahrada mi pomůže najít cestu zpět k mé dceři Kláře. Po letech mlčení a bolesti jsme díky společné práci na zahradě znovu objevily jedna druhou. Dnes, když se dívám z okna na rozkvetlé záhony, vím, že jsem našla nejen svůj domov, ale i ztracenou rodinu.
Jmenuji se Michala a celý život jsem bojovala o přijetí – nejdřív u vlastní matky, která mě opustila, a později u tchyně, která mě nikdy nechtěla přijmout. Po letech samoty a nejistoty jsem se snažila dokázat, že jsem dost dobrá, ale stále jsem byla jen stínem bývalé manželky mého muže. Můj příběh je o bolesti, naději i odvaze postavit se vlastnímu strachu.
Od chvíle, kdy jsem se provdala za Petra, se jeho matka, paní Novotná, rozhodla, že mě nikdy nepřijme. Každý den jsem bojovala s jejími intrikami a přetvářkou, zatímco můj muž mi nevěřil a tvrdil, že si všechno jen namlouvám. Dnes už vím, že rodinné vztahy mohou být tím největším bojištěm a že někdy je těžší bojovat o pravdu než o lásku.
Jmenuji se Lucie a jsem matka tří dětí z Brna. Kvůli svým tetováním jsem byla vyloučena ze školních akcí a čelím diskriminaci při hledání práce. Můj příběh je o bolesti, hrdosti a boji za právo být sama sebou i pro své děti.
Jmenuji se Anna a po 35 letech manželství mě Marek opustil kvůli ženě, která mu slíbila nový život. Všechno, co jsem považovala za jistotu, se mi rozpadlo pod rukama. Teď stojím na prahu stáří a ptám se sama sebe, kde jsem udělala chybu a jestli ještě někdy najdu odvahu začít znovu.
Nikdy nezapomenu ten okamžik, kdy mi lékařka v porodnici oznámila, že naše dcera možná není naše. S manželem jsme roky bojovali s neplodností a najednou jsme stáli před rozhodnutím, které by zlomilo srdce každému rodiči. Tento příběh je o bolesti, pochybnostech i síle rodiny, která se musí rozhodnout, co znamená být skutečným rodičem.
Jsem Marie a nikdy bych nevěřila, že budu muset vyhodit vlastní dceru a jejího muže z bytu, který jsem celý život budovala. Moje touha pomoci se obrátila proti mně a já se ocitla v roli vetřelce ve vlastním domově. Teď přemýšlím, kde se stala chyba a jestli je možné znovu najít cestu k rodině, která se mi rozpadla před očima.
Celý život jsem žila ve stínu své sestry Kláry. Maminka mě neustále srovnávala a nikdy jsem nebyla dost dobrá. Teď, když jsem dospělá, se snažím najít vlastní hlas a pochopit, proč mám pocit, že nikdy nebudu stačit.
