Jmenuji se Jana a dnes jsem se po letech vrátila do života svého syna, kterého jsem kdysi opustila kvůli práci v zahraničí. Můj syn Tomáš mě odmítl a já si musím přiznat, že jsem selhala jako matka. Teď stojím před otázkou, zda je možné napravit chyby minulosti, nebo už je příliš pozdě.
Jmenuji se Jana a v padesáti pěti letech jsem zjistila, že mě manžel po třiceti letech manželství podvádí s kolegyní z práce. Nečekala jsem to – děti už skoro dospělé, hypotéka téměř splacená a my s Adamem jsme plánovali klidné stáří. Ale místo toho přišla zrada, která mi obrátila život naruby a donutila mě přehodnotit úplně všechno.
Jednoho večera mi manžel oznámil, že už nemůže dál a chce jiný život. Zůstala jsem sama s dětmi, hypotékou a pocitem prázdnoty, zatímco on začal znovu. Učím se žít bez něj, hledám sílu v každodenních maličkostech a přemýšlím, jestli někdy najdu odpověď na otázku, proč to muselo skončit právě takhle.
Jmenuji se Hana a po dvaceti letech manželství mě manžel opustil kvůli jiné ženě. Po dvou letech se vrátil s prosbou o odpuštění, ale já už nebyla tou samou ženou. Můj příběh je o zradě, tichu, hledání sebe sama a o tom, jak těžké je začít znovu, když už si myslíte, že máte všechno za sebou.
Můj muž mě opustil, protože jsem prý byla „příliš klidná“. Teď mi píše, že mu chybí právě ten klid, který kdysi odmítal. V tomto příběhu odhaluji, co znamená žít v tichu, být nepochopená a hledat vlastní hodnotu v hlučném světě.
Celý život jsem byla ta silná, která všechno zvládne. Ale když jsem jednou potřebovala oporu já, zůstala jsem sama. Příběh o tom, jak těžké je přiznat slabost v rodině, kde se od vás čeká jen síla.
Jmenuji se Tomáš a celý život mě provází pocit, že nikam nepatřím. Narodil jsem se s vzácnou genetickou poruchou a rodiče mě hned po porodu nechali v porodnici. Prošel jsem několika dětskými domovy a pěstounskými rodinami, ale skutečný domov jsem dlouho hledal marně.
Po odchodu do důchodu jsem ztratila smysl života a pocit potřebnosti. Vzpomínám na svou práci knihovnice, na lidi, kteří mě obklopovali, a na to, jak těžké bylo najít nový směr. Dnes už vím, že věk není překážkou, ale cesta k novému začátku.
Celý život jsem byla ta, která držela naše manželství pohromadě. Po letech únavy a zklamání jsem se rozhodla přestat bojovat sama. Teprve když jsem se vzdala, začal se můj muž měnit a snažit se o nás oba.
Jmenuji se Lucie a můj příběh začíná v okamžiku, kdy mě manžel Petr obvinil z nevěry a odešel, zatímco jsem v náručí držela naši novorozenou dceru. Musela jsem čelit zlomenému srdci, odsuzování okolí i každodennímu boji o přežití jako samoživitelka v malém městě na Vysočině. Je to příběh zrady, odvahy a hledání naděje v troskách důvěry.
Jedné noci mě probudila bolest hlavy, která mi změnila život. Když jsem hledal léky, našel jsem v telefonu své ženy zprávy, které mi zlomily srdce. Musel jsem se rozhodnout, jestli budu žít ve lži, nebo najdu odvahu začít znovu.
Jmenuji se Klára a nikdy jsem si nemyslela, že mě láska zavede do tak složité situace. Zamilovala jsem se do Petra, rozvedeného otce osmileté Aničky, a brzy jsem zjistila, že vztah s mužem, který už má dítě, není jen o nás dvou. Každý den jsem bojovala s pocitem, že nikdy nebudu patřit do jejich světa, a musela jsem si položit otázku, jestli mám sílu v tom pokračovat.
