Příbuzní Zacházejí s Mými Domovy Jako se Svými Vlastními
Možná by bylo lepší, kdyby nebylo tolik nemovitostí, protože každý domov mi připomínal mé nedávno zesnulé rodiče, bratra a babičku. Moji rodiče byli rozvedení.
Možná by bylo lepší, kdyby nebylo tolik nemovitostí, protože každý domov mi připomínal mé nedávno zesnulé rodiče, bratra a babičku. Moji rodiče byli rozvedení.
Je nepopiratelné, že je to jejich přímá odpovědnost. Ale jak roky plynou, lidé se stávají stále více nezávislými. A v určitém okamžiku se musí postarat sami o sebe.
Mám sestru, Annu, která je o sedm let starší než já. Má tři děti, ale není nejlepší matkou. Nechala své děti u mě.
Její telefonáty mi už nepřinášejí radost. Když jí dáme vše, o co požádá, zase zmizí. A pak jí na mně ani na mém manželovi nezáleží. Nezáleží jí.
Představte si, že se cítíte hluboce emocionálně a zamilovaně. Když jsem byl mladý, moje matka a tety mě přesvědčily, že jsem velmi emocionální a romantický. Nevím, jestli je to jen můj pocit, nebo jestli to tak cítí i ostatní.
Jsem frustrovaná jak z mého manžela, tak z jeho matky, protože ho vychovala v přesvědčení, že výchova dětí je výhradně odpovědností matky. Používá její slova k ospravedlnění svého nezájmu a ona ho podporuje, litujíc ho za to, že má tak ‚obtížnou‘ manželku. Naše dcera, Anička, má šest let a chodí do první třídy.
Tehdy jsme si s manželem mysleli, že to není žádný velký problém. Koneckonců, život nám přináší různé věci. Pokud můj syn opravdu miloval ji, podpořili bychom ho. Ale teď se všechno změnilo.
Anna je 29 let. Je mladou matkou na mateřské dovolené. Jako mnoho žen chtěla Anna potěšit svého partnera, a tak se snažila mu se vším pomáhat a nezatěžovat ho svými problémy. Po narození syna se však situace změnila. Od svého manžela nenašla pochopení a podporu. Její přítel jí řekl, že
Od útlého věku si zvykají, že mají vše na dosah ruky. Ale když přijde čas čelit skutečnému světu, objeví se na obzoru hora výzev.
Jsem přetížená péčí o svého nemocného otce. Můj táta je velmi starý a velmi nemocný. Kvůli tomu nemohu ani jít do nemocnice nebo do obchodu.
V dojemné a jedinečné události se tři sourozenci rozhodli vzít ve stejný den, sdílející jednu velkolepou recepci. Více než 800 hostů se sešlo, aby byli svědky této mimořádné oslavy, která se stala nezapomenutelným dnem pro všechny zúčastněné.
„Chci mít dítě. Čas běží a já nestárnu. Za pár let bude těžší otěhotnět a opravdu chci být matkou.“