„Stal jsem se otcem, ale nevím, kdo je matka: Ani jsem netušil, že mám syna“
Měl jsem vlastní byt a prestižní práci. Ženy se ke mně hrnuly, protože jsem byl typický „žádaný mládenec“. Nezávazné vztahy mi vyhovovaly, nebo jsem si to alespoň myslel.
Měl jsem vlastní byt a prestižní práci. Ženy se ke mně hrnuly, protože jsem byl typický „žádaný mládenec“. Nezávazné vztahy mi vyhovovaly, nebo jsem si to alespoň myslel.
Čekala mě tvrdá lekce… Když se ohlížím zpět na svou minulost, přemýšlím, zda jsem byla dobrá matka, nebo zda jsem udělala chyby, za které nyní draze platím. Celý svůj život jsem věnovala svým dětem. Vychovávala jsem je sama poté, co můj manžel zemřel, když bylo našemu synovi pouhé dva měsíce a my už vychovávali naši nejstarší dceru. Pracovala jsem neúnavně. Ale nikdy
„Aspoň jednou týdně, v sobotu, by mohli uklidit, aby byl dům v neděli čistý,“ říká zlomená paní Nováková. „Nikdy jsem neviděla takový nepořádek. Je to méně než rok a už to ani nepoznávám. Podlahy asi nebyly vytřeny od doby, co se nastěhovali, koupelna nikdy nebyla vyčištěna a…“
Není to tak, že by se chovala iracionálně. Jednoduše naznačuje, že nám jde jen o její peníze a nic jiného. Proto s námi máma odmítá komunikovat.
Všichni moji přátelé mi říkali, že je to špatný nápad a že bych neměla tak často pomáhat svým dospělým dětem. Přesto jsem cítila, že je to nutné. Když mě dcera požádala, abych se na týden nastěhovala a postarala se o vnuka, zatímco se bude učit na zkoušky, souhlasila jsem bez váhání. Ukázalo se, že potřebují pomoc s víc než jen s dítětem.
Lenka má tři děti, které už dávno opustily rodinný domov. Její nejstarší syn žije se svou rodinou v zahraničí. Odešel velmi mladý a od té doby svou matku neviděl. Zůstaly jen fotografie, dopisy a přání k svátkům. Lenka vše pečlivě uchovává a často, zejména v zimních večerech, si je prohlíží a čte. „Synu, tolik nám chybíš…“
Po bouřlivé konverzaci s mou bývalou tchyní jsem si uvědomila hloubku jejího opovržení. Řekla mi, že jsem měla zvážit, jak zajistím své děti, než jsem je přivedla na svět.
Matka nebyla nadšená z partnerky svého syna, ale protože ji miloval, přijala jeho rozhodnutí a nezasahovala do jejich vztahu. Věřila, že její domov by měl být místem respektu a harmonie, ale situace se zhoršila.
Když jsem vyrůstala, nikdy jsem nepoznala svého otce. Máma mě měla ve svých pozdních třiceti letech, když už nevěřila, že najde lásku nebo se vdá. Ale život má své překvapení. Když mi bylo 8, do života mé mámy vstoupil muž. Tehdy jsem nechápala, co se děje. Ale o několik let později jsem objevila bolestivou pravdu: můj otčím mě prostě nechtěl mít kolem sebe.
Můj manžel a já jsme se přestěhovali daleko od našich rodin. Přišli jsme do stejného města na vysokou školu z různých částí země. Zůstali jsme tam. A kvůli jedné události jsem konečně pochopila, proč lidé říkali, že vzdálenost je lepší.
Moje kamarádka, Jana, se rozhodla, že je čas naučit své syny lekci. Žili z ní a byli s tím naprosto spokojení. Když Janě došla trpělivost, rozhodla se, že je nejvyšší čas, aby se začali starat sami o sebe. Odešla do důchodu, ale ne dříve, než si vzala všechny nahromaděné dny dovolené. Řekla svým dětem, že skončila, protože je čas odejít do důchodu. Jana je matkou čtyř dětí
Poslední tři měsíce mě bratr dohání k šílenství kvůli naší mámě. Po mrtvici trpí psychickými problémy, zapomíná mnoho věcí a péče o ni je velmi náročná. Chová se v podstatě jako malé dítě a já na to nemám sílu ani čas. Nejlepším řešením se zdá být nalezení domova důchodců.