Bylo mi teprve 23 let, když mě opustil můj manžel, zanechávajíc mě s naším malým synem, Michalem. Michalovi byly tehdy jen tři roky. Můj manžel odešel, protože ho unavovaly neustálé problémy – přece jen musel vydělávat peníze a utrácet je na rodinu. To se mu vůbec nelíbilo. Proč utrácet na rodinu, když mohl utrácet na sebe a svou přítelkyni?
To se nestalo přes noc; je to vyvrcholení událostí. Říkají: „Tak to prostě je, a já jsem tady šéf.“ Naše děti jsou přibližně ve stejném věku—Lily je devět.
Před dvěma lety jsme s manželem udělali poměrně impulzivní rozhodnutí, kterého nyní hluboce litujeme. Všechno to začalo, když můj manžel dostal povýšení a já, následujíc svůj instinkt, navrhla, abychom si vzali hypotéku. Dlouho jsme, ještě před narozením našich dvou dětí, z nichž starší právě oslavilo 15 let, bydleli v pronajatém bytě. Pak
Nora má 27 let. Jakub má 31 let. Miluji své děti nade vše na světě a vždy jsem se snažila zajistit, aby měly jídlo, oblečení a vše, co potřebovaly. Spolu s mým manželem jsme jim poskytli dobré vzdělání a snažili se je vychovat jako poctivé lidi. Nikdy jsme na ně nekřičeli, nenutili je studovat ani je netrestali. Myslím, že
– Nejsem doma, jsem na mateřské dovolené. Mám dost vlastních dětí, o které se musím starat; nehodlám se starat o cizí. Matka by měla vychovávat své vlastní dítě.
Je pro mě těžké být nedokonalou manželkou, když moje matka, babička a sestra jsou dokonalé hospodyně. Moje babička vychovala moji matku s principem, že manželka by měla umět všechno. Dům je uklizený, jídla jsou připravena, manželovy košile jsou vyžehlené a domácí úkoly dětí jsou hotové. Nejvíce ze všeho by žena měla přispívat do rodinného rozpočtu.
Nerozumím svému zeti. Zakazuje mi chodit k nim domů a starat se o mého vnuka. Můj zeť je velmi dobrý manžel. Miluje mou dceru, dobře vydělává a je skvělou hlavou rodiny. Také velmi miluje svého syna, ale protože hodně pracuje, vidí ho jen když spí a o víkendech. Problém je, že věří, že jeho
Bylo to všechno marné… Nikdy nebyla vdaná za Lukáše. Otěhotněla náhodou, ale nikdy se nerozhodla pro potrat. Žili odděleně, i když Lukáš nikdy
Mám desetiletou dceru z prvního manželství a syna s mým současným manželem, kterému je nyní pět let. Rodina mého manžela je velká a tradice mé tchyně, která upřednostňuje jedno dítě, způsobuje napětí.
Moje matka nyní přináší dárky a dobroty pouze pro mého syna z předchozího vztahu a povzbuzuje ho, aby se nedělil se svým mladším bratrem. Toto zvýhodňování způsobuje neustálé hádky mezi chlapci.
Její telefonáty mi už nepřinášejí radost. Když jí dáme vše, o co požádá, zase zmizí. A pak jí na mně ani na mém manželovi nezáleží. Nezáleží jí.
Naďa je těhotná se svým přítelem, který je stejně jako ona dvacetiletý. Oba navštěvují stejnou vysokou školu. – říká Gabriela, která má dvacet sedm let.
