„Babičko, máma říkala, že musíš jít do domova důchodců. Slyšela jsem ji mluvit s tátou“: Dítě si takové věci nevymyslí
Paní Nováková byla na cestě vyzvednout svou vnučku, cítíc vzácný pocit radosti. Neustále se usmívala, její podpatky klapaly na chodníku, což jí připomínalo její mladší léta. Důvodem jejího štěstí bylo, že si konečně zajistila vlastní byt. Byt byl v novostavbě, prostorný a světlý, i když měl jen jednu ložnici. Musela šetřit téměř dva roky, protože peníze z prodeje jejího venkovského domu stačily jen na