„Moje děti mě chtějí dát do domova důchodců: Stále mám tolik života před sebou“
Mám dvě děti, syna a dceru, oba jsou nyní dospělí a mají své vlastní rodiny. Vidíme se jen zřídka, většinou jen o svátcích. Nedávno jsem se rozhodla, že
Mám dvě děti, syna a dceru, oba jsou nyní dospělí a mají své vlastní rodiny. Vidíme se jen zřídka, většinou jen o svátcích. Nedávno jsem se rozhodla, že
Byl odhodlaný koupit dům za každou cenu a rozhodli jsme se, že společně ušetříme mnohem rychleji, protože oba máme práci. Jeho extrémní šetrnost nás však rozdělila.
Když jsem mu řekla, že jsem těhotná, přísahala bych, že měl pocit, že mě vlastní. Rozhodl se, že s jeho dítětem nikam nepůjdu. Přestal mi dávat peníze.
Jana vyrůstala pod vlivem své matky, která byla manipulativní a kontrolující osobou. Její rodina a blízcí museli plnit každé její přání. Neváhala přerušit vztahy s těmi, kdo se jí postavili, včetně Janina otce. To byl rámec Janina dětství a dospívání. Matka jí diktovala kariérní volby. Jana si myslela, že unikla, ale život měl jiné plány.
Problém je v tom, že můj zeť nedělá nic pro to, aby se v domě cítil jako doma. Říká nám, že nic nedělá, protože
Sen o vytvoření sjednocené rodiny, která by zahrnovala jak mé rodiče, tak rodinu mého manžela, skončil zklamáním. Bohužel, moji rodiče nepřijímají rodinu, kterou jsme s manželem vybudovali. Vše se změnilo poté, co jsem se vdala a založila vlastní rodinu. Pro ně je můj milovaný manžel jen cizinec. Všechno začalo jejich chováním.
Jeho rodiče žili v malém městě. Byli přirozeně pracovití lidé. Ale přišel čas, kdy bylo pro ně příliš obtížné udržet svůj životní styl a vzdálenost byla příliš velká.
Rozhodl se, že mohu vynechat dovolenou, protože jeho sestra potřebovala výlet na pláž více. Jakmile se s ní vrátil domů, všechno se změnilo.
Bydlíme v dvoupokojovém bytě, kde je jeden pokoj průchozí. Kuchyň je malinká a sdílíme jednu koupelnu. Jsme tu pět: já, můj manžel, naši dva synové a moje tchyně. Byt patří mému manželovi a jeho matce. Přestěhovala jsem se sem z jiného kraje. S tchyní žijeme už skoro deset let a nějak jsme to zvládali. Ale teď
Po práci jsem se těšila domů, ale na poslední chvíli jsem se rozhodla zastavit u své kamarádky Jany. Jana a já jsme přítelkyně už od vysoké školy. Byla vdaná, ale už rok je rozvedená. Jana prochází těžkým obdobím a já se jí snažím být oporou. Netušila jsem, že se mi svět obrátí vzhůru nohama.
Můj otec zemřel, když mi bylo 16 let, a mému bratrovi bylo 24. Před svou smrtí požádal mého bratra, aby se o mě postaral. Po otcově smrti můj bratr zmizel z mého života. Nyní, po letech, se chce znovu spojit a nastěhovat se ke mně. Jsem rozpolcená a nevím, co dělat.
Rostoucí nároky naší rozrůstající se rodiny mě nikdy příliš netrápily, ale každý má své hranice. Vždy jsem se snažila udržet všechny šťastné, ale někdy už je toho dost.