Bývalý manžel se objevil s dítětem: „Prosím, neodmítej mě“
Rozešli se před dvěma lety. Jan odešel bez většího vysvětlení. Jeho žena se ho nesnažila zastavit, chápala, že nemá smysl držet muže, který nechce zůstat.
Rozešli se před dvěma lety. Jan odešel bez většího vysvětlení. Jeho žena se ho nesnažila zastavit, chápala, že nemá smysl držet muže, který nechce zůstat.
Po zorganizování okázalé svatby pro naši dceru vyjádřila zklamání nad skromným darem, který jsme jí dali. Cítila, že bychom jako její rodiče mohli dát štědřejší dar. Zapomněla však, že jsme pokryli všechny náklady na její extravagantní svatbu. Její snoubenec zaplatil pouze za prsteny a jeho rodiče odmítli přispět.
Moje tchyně je na nás už tři měsíce rozčílená. Důvodem její nespokojenosti je, že jsme se rozhodli jet na dovolenou místo toho, abychom jí dali peníze na rekonstrukci domu. Její dům žádné úpravy nepotřebuje, ale ona věří, že rekonstrukce by se měly dělat každých pět let. Mezitím raději utrácí své vlastní peníze za různé požitky. My nejsme
Byla vždycky oblíbenkyní, nejmladší dcerou, rozmazlovanou našimi rodiči. Učitelé ve škole jí předpovídali zářnou budoucnost, možná jako herečka nebo modelka, neustále chválili její talent. Ale život měl jiné plány.
Byla to moje první vážná známost a myslela jsem si, že vydrží navždy. Bylo mi 20 a Jakubovi 25. Právě dokončil vysokou školu.
Chce být mojí kamarádkou, neustále mi volá. Ale nemohu zapomenout, jak mě před třemi lety vyhodila s mým dítětem.
Dům působil chladněji než svěží podzimní vzduch venku, přestože slunce jasně svítilo. Moje vnučka a já jsme čekaly, až moje dcera přinese peníze na její nový zimní kabát.
– „Řekla svému synovi šest měsíců před naší svatbou, když mě poprvé viděla – neber si ji, není to materiál na manželku!“ vzpomíná třicetiletá Jana. „Je příliš hezká. Zdivočí!“ Samozřejmě jsme se tomu tehdy smáli a říkali, že by si Michal měl vzít krokodýla, aby měl jistotu, že ho nikdo nevyužije… Ale
Nedávno nás navštívil sociální pracovník. Řekl, že obdrželi hlášení o zanedbávání našich dětí a potřebují zkontrolovat naše životní podmínky. Sociální pracovník prohlédl lednici, životní prostředí a pozoroval děti – vše se zdálo v pořádku. Vyplnil potřebné dokumenty a požádal mě, abych je podepsala. Poté odešel – vypráví Jana, která
Nemám ráda být v blízkosti malých dětí a nemám v úmyslu hlídat své vnoučata. Teď, když jsem konečně v důchodu, chci žít pro sebe a ne trávit svůj volný čas péčí o cizí děti.
„Měla jsem obrovskou hádku se svou nejlepší kamarádkou, Janou. Nemyslím si, že se někdy dokážeme usmířit. Můžete uvěřit, že mi řekla tak zraňující věci? Obvinila mě, že jsem závislá na svém manželovi. Jak mohla? Měla by být mou nejbližší přítelkyní, ale prostě mě nechápe. Věřím, že pokud důvěřujete svému partnerovi, nemusíte se obávat o práci. Proč ženy pracují, když jsou vdané? Jednoduše proto, že se bojí, že…“
Jmenuji se Ondřej. Velmi si vážím své rodiny, protože mě otec vždy učil, že nic není důležitější než rodina. Byl mým vzorem, podporoval celou naši rodinu i širší příbuzné finančně i emocionálně. Bohužel zemřel, ale jeho učení ve mně zůstalo. Od mládí jsem se snažil