„Závěť odhalila, že mi manžel nic nezanechal: Jeho podíl v podnikání a dokonce i nějaké peníze šly ženě, kterou jsem nikdy neznala“

Jan a já jsme vyrůstali ve stejném malém městě v Česku, dokonce ve stejné čtvrti. Navštěvovali jsme stejnou střední školu, i když jsem byla o dva roky mladší. Tehdy jsme se moc neznali. Až později, prostřednictvím společných známých, jsme objevili naši společnou minulost a začali se sbližovat. Jan vystudoval inženýrství na ČVUT, zatímco já se věnovala kariéře ve vzdělávání na místní vysoké škole.

Náš vztah rychle rozkvetl. Jan byl vždy kutil, opravoval věci doma a pomáhal sousedům s rozbitými spotřebiči. Jeho vášeň pro řešení problémů se projevila i v jeho profesním životě, kde spoluzaložil malý, ale úspěšný technologický startup se svým nejlepším přítelem Markem.

Obdivovala jsem Janovu oddanost a tvrdou práci. Vzali jsme se pět let poté, co jsme začali chodit, a život se zdál být dokonalý. Koupili jsme útulný dům na okraji města a začali plánovat rodinu. Pokračovala jsem v učení na místní základní škole, zatímco Jan vkládal své srdce a duši do rozvoje svého podnikání.

Všechno se zdálo být v pořádku až do osudného dne, kdy měl Jan autonehodu. Nepřežil ji. Můj svět se v okamžiku zhroutil. Dny po pohřbu byly rozmazané smutkem a nevírou. Nedokázala jsem si představit život bez něj.

Několik týdnů po pohřbu mi zavolal Janův právník a požádal mě, abych přišla do jeho kanceláře projednat závěť. Předpokládala jsem, že to bude jednoduchý proces, ale nic mě nemohlo připravit na to, co jsem se měla dozvědět.

Když jsem seděla v kanceláři právníka, podal mi kopii Janovy závěti. Ruce se mi třásly, když jsem četla dokument. K mému šoku a hrůze bylo uvedeno, že Janův podíl v podnikání a značná část jeho úspor mají být dány ženě jménem Eva Nováková. Nikdy jsem o ní neslyšela.

„Kdo je Eva Nováková?“ zeptala jsem se, můj hlas byl sotva slyšitelný.

Právník se na mě soucitně podíval. „Eva Nováková byla Janova obchodní partnerka předtím, než začal podnikat s Markem. Měli blízký vztah, jak profesně, tak osobně.“

Cítila jsem, jak se mi v žaludku tvoří uzel. „Osobně? Co tím myslíte?“

Právník váhal, než pokračoval. „Jan a Eva byli romanticky zapleteni předtím, než vás potkal. Zůstali přáteli i po skončení jejich vztahu.“

Nemohla jsem uvěřit tomu, co slyším. Jan mi nikdy o Evě neřekl. Jak mohl přede mnou skrýt tak významnou část svého života? A proč by jí odkázal tak podstatnou část svého majetku?

Jak dny plynuly, snažila jsem se poskládat střípky Janova tajného života. Obrátila jsem se na Marka s nadějí, že mi situaci objasní.

„Jan o Evě moc nemluvil,“ přiznal Marek, když jsme se setkali na kávu. „Ale věděl jsem, že mají historii. Vždycky říkal, že byla důležitou součástí jeho života.“

Cítila jsem se zrazená a zlomená srdcem. Muž, kterého jsem si myslela, že znám, přede mnou skrýval tajemství a teď jsem musela čelit následkům. Finanční tíseň byla ohromující. Bez Janova příjmu a s podstatnou částí jeho majetku jdoucí k Evě jsem měla problém vyjít s penězi.

Zvažovala jsem napadnutí závěti, ale právní poplatky byly nad mé možnosti. Nakonec mi nezbylo než přijmout realitu své situace.

Život šel dál, ale bolest z Janovy zrady přetrvávala. Pokračovala jsem v učení a nacházela útěchu ve své práci a podpoře přátel a rodiny. Ale pokaždé, když jsem si vzpomněla na Jana, část mě nemohla přestat přemýšlet o tom, kdo skutečně byl a proč se rozhodl přede mnou skrýt tak významnou část svého života.