Deset let jsem s manželem, Petrem, splácela hypotéku na malý byt, s nadějí, že až bude splacený, konečně budeme mít klid a soukromí. Tchyně, paní Marie, nám slíbila, že se odstěhuje, ale když přišel ten den, všechno se změnilo. Pocit zrady, bezmoci a ztráty vlastního prostoru mě dohnal na pokraj sil a teď přemýšlím, jestli existuje cesta ven z téhle rodinné pasti.
Jednoho deštivého večera mi manžel oznámil, že k nám na čas nastěhuje svou sestřenici s rodinou, protože jsme se ocitli v těžké finanční situaci. Nechtěla jsem to, ale neměla jsem na výběr – a brzy se náš domov proměnil v bitevní pole plné hádek, nedorozumění a ztraceného soukromí. Teprve když jsem byla na pokraji zhroucení, začala jsem chápat, co znamená rodina a jak těžké je najít kompromis.
S měnícími se rodinnými dynamikami stojím před těžkým rozhodnutím přestěhovat se do sdíleného prostoru v našem domě. Potřebuji radu, zda je to správný krok.
