Jmenuji se Jana Novotná a vyprávím o létě, kdy se naše rodina málem rozpadla kvůli penězům, stáří a nevyřčeným bolestem. Zatímco moji rodiče už nezvládali svou milovanou zahradu, já bojovala s jejich tichými očekáváními i vlastními pochybnostmi jako matka. Tenkrát se všechno změnilo a dodnes nevím, jestli jsme si někdy dokázali říct pravdu do očí.
Dědictví po strýci mi obrátilo život naruby. S bratrem jsme se museli postavit nejen zarostlé zahradě, ale i starým rodinným křivdám. Nakonec jsme pochopili, že opravdová hodnota dědictví není v půdě, ale v tom, co spolu dokážeme překonat.
Celý život jsem toužila po vlastní zahradě, ale až po rozvodu a odcizení s dcerou jsem ji konečně získala. Práce na zahradě mi pomohla překonat samotu a bolest, a nakonec se stala místem, kde jsme s dcerou znovu našly cestu k sobě. Dnes vím, že i malý kousek země může změnit celý život.
Po odchodu do důchodu jsme s manželem vkládali veškerou energii do naší venkovské zahrady, doufajíce, že se stane útočištěm pro celou rodinu. Místo radosti však přišlo zklamání ze strany snachy, které odhalilo hluboko zakořeněné napětí a nevyřčené křivdy. Tento příběh je o poznání, jak složité mohou být rodinné vztahy a jak těžké je někdy najít společnou řeč.
Celý život jsem toužila po vlastním kousku zeleně, ale netušila jsem, že právě zahrada mi pomůže najít cestu zpět k mé dceři Kláře. Po letech mlčení a bolesti jsme díky společné práci na zahradě znovu objevily jedna druhou. Dnes, když se dívám z okna na rozkvetlé záhony, vím, že jsem našla nejen svůj domov, ale i ztracenou rodinu.
Jmenuji se Jana a celý život jsem bojovala za to, aby naše zahrada nebyla jen obyčejný trávník, ale místo, kde roste zelenina, květiny a kde se tvoří vzpomínky. Můj muž Petr nikdy nepochopil, proč se tolik dřu, a často jsme kvůli tomu vedli hádky. Dnes, když stojím mezi záhony a slyším jeho slova v hlavě, přemýšlím, jestli jsem opravdu tvrdohlavá, nebo jestli je v tom něco víc.
Po smrti naší maminky jsme se sestrou zdědily dvě zahrádky v komunitní zahradě. Sestra mi vyčítá, že jsem jí nechala tu horší, a chce si se mnou vyměnit pozemky. Vzpomínky, výčitky a staré křivdy vyplouvají na povrch a já nevím, jestli je možné najít cestu zpět k sesterské lásce.
Odjakživa byla Sára fascinována nesčetnými druhy květin. Zastavovala se u každé zahrady, obdivovala jedinečné květy a druhy. I u své babičky nacházela útěchu mezi zářivými okvětními lístky.
