Svobodná matka ve svých pozdních 40 letech se rozhodla investovat všechny své zdroje a energii do budoucnosti svého syna, zaměřujíc se na jeho vzdělání a blaho. Její dobře míněné snahy však nepřinesly očekávané výsledky.
Když naše dcery dospěly, mysleli jsme si s manželem, že si konečně můžeme oddechnout. Měli jsme dvě dcery, které jsme museli podporovat, a bylo to těžké. Oba jsme pracovali v továrně a vydělávali velmi málo, takže jsme museli šetřit na všem. Byla jsem hrdá, že mé děti chodily do školy, která nebyla horší než školy dětí bohatých rodičů. Obětovali jsme vše, aby naše dcery měly, co potřebovaly.
Cítě se poražený, rozhodl se pan Novák napsat otevřený dopis svým studentům, poslední pokus, jak jim předat důležitost pochopení historie. Dopis byl upřímný, popisoval, jak historie není jen o memorování dat a událostí, ale o pochopení lidské zkušenosti, učení se z minulých chyb a budování lepší budoucnosti. Mluvil o obětech, které předcházely generace, a jak jejich boje a triumfy formovaly svět, ve kterém studenti žijí.
