Jako důchodkyně jsem musela přestat finančně podporovat svého syna. Nyní mě odřízl od mého vnuka. Je to rok, co jsem ho naposledy viděla, a ta bolest je nesnesitelná. Věnovala jsem svůj život tomu, abych zajistila svého syna, jen abych se cítila využitá a odložená.
Důchod je často vnímán jako čas, kdy si člověk může užívat plody své práce, ale pro Janu a Petra se stal obdobím nečekaného rodinného konfliktu. Navzdory jejich pečlivému plánování a úsporám přinesly finanční potíže jejich syna nečekané výzvy do jejich důchodových plánů.
Potřebovala jsem volný čas na něco, co mi přináší radost. Těšila jsem se na učení nových jazyků a přihlášení na jógu. Ale věci nešly podle plánu.
