Jedno sobotní ráno mi máma zavolala a její hlas byl roztřesený. Spolu se sestrou jsme se dozvěděly rodinné tajemství, které nám obrátilo život naruby. Musela jsem se vyrovnat s pravdou, která změnila nejen naše vztahy, ale i můj pohled na sebe samu.
Jmenuji se Jana a vyprávím vám svůj příběh o tom, jak jsem bojovala za zachování našeho rodinného bytu v Brně, když se moje sestra Lucie rozhodla, že peníze jsou důležitější než rodinné pouto. Vše začalo po smrti našeho otce, kdy se mezi námi rozhořel spor o dědictví. Skrze hádky, slzy a zoufalství jsem se snažila ochránit naši maminku i sebe před Luciinou chamtivostí.
Jmenuji se Ivana a nikdy jsem si nemyslela, že budu muset volit mezi vlastní budoucností a pomocí sestře. Když se moje sestra Anna rozvedla a zůstala bez domova i peněz, musela jsem odložit své sny a stát se její oporou. Toto je příběh o oběti, rodinné lásce a otázkách, které nás nutí přehodnotit, co znamená být rodina.
Po smrti maminky jsme se sestrou našly starý dopis ukrytý pod ubrusem. To, co jsme v něm objevily, navždy změnilo náš pohled na rodinu i na nás samotné. Musela jsem se postavit pravdě, která byla bolestivější, než jsem si kdy dokázala představit.
Jmenuji se Eva a celý život jsem chránila svou nevlastní sestru Kláru, jako by byla moje vlastní dcera. Po smrti mého manžela Tomáše a Klářině bolestivém rozvodu jsem se rozhodla jí darovat náš rodinný dům, abych jí pomohla začít znovu. Netušila jsem však, že tímto krokem spustím řetězec událostí, které mě připraví nejen o domov, ale i o důvěru v člověka, kterého jsem milovala nejvíc.
Jednoho deštivého večera mi sestra Lucie oznámila, že mě konečně dá dohromady s tím pravým. Společně jsme se vydaly do pražských barů a kaváren, ale místo lásky jsem zažila sérii trapasů, rodinných hádek a nečekaných odhalení. Nakonec jsem pochopila, že tlak na svatbu od babičky Boženy není důvodem, proč bych měla spěchat do vztahu.
Když jsme se sestrou Magdou zdědily starý rodinný statek na Vysočině, myslela jsem, že nás to spojí. Místo toho se mezi námi rozhořely staré křivdy a hádky, které jsme roky potlačovaly. Nakonec jsme ale musely najít společnou řeč, abychom zachránily nejen dům, ale i naše sesterské pouto.
Jmenuji se Klára a celý život jsem se hnala za úspěchem, zatímco vztahy v rodině mi proklouzly mezi prsty. Když jsem se po letech rozhodla najít cestu zpět ke své sestře Lence, zjistila jsem, že některé rány se hojí jen těžko a některé příležitosti už se nikdy nevrátí. Tento příběh je o tom, jak těžké je přiznat si vlastní chyby a jak bolestivé může být zjištění, že jsme možná přišli pozdě.
Jmenuji se Halina, je mi 61 let a celý život jsem věřila, že rodina je to nejdůležitější. Vždy jsem byla ta, která pomáhala, zejména své mladší sestře Ivaně. Když jsem však jednou potřebovala pomoc já, zjistila jsem, jak křehké jsou naše rodinné vztahy.
Když náš otec zemřel, zdědily jsme se sestrou sousední pozemky v místní komunitní zahradě. Teď trvá na tom, že její pozemek je neúrodný a požaduje výměnu. Ale já se odmítám vzdát své rozkvetlé zahrady.
Opět jsem si připomněla, že karma nikdy neselže. Co si myslela, když ukradla manžela jiné ženě? Osud si s ní pohrál. Toto je příběh o Emě a její sestře Sáře.
Když jsme vyrůstaly, naši rodiče nám vštěpovali důležitost rodiny a vzájemné podpory. Jakmile jsme si ale se sestrou založily vlastní rodiny, náš vztah začal slábnout.
