Jmenuji se Klára a v pětatřiceti letech jsem úspěšná, samostatná žena, která však stále touží po lásce a manželství. V dnešní době, kdy se většina mých vrstevnic soustředí na kariéru a osobní rozvoj, se cítím jako outsiderka, protože toužím po něčem, co už se zdá být přežitkem. Můj příběh je o hledání rovnováhy mezi nezávislostí a touhou po blízkosti, o rodinných konfliktech a o tom, jak těžké je najít lásku v moderní Praze.
Jmenuji se Bohumil a právě dnes slavím sto let. Celý život jsem žil ve stínu války, ztrát a ticha, které po sobě zanechaly roky strachu. Netušil jsem, že právě sousedé, které jsem považoval za cizí, mi připomenou, že i po tolika letech může člověk znovu najít domov.
Jmenuji se Jaroslav a včera jsem zažil něco, co mě donutilo přemýšlet o tom, jak se dnešní společnost chová ke starším lidem. V parku, kde jsem si chtěl jen na chvíli odpočinout, jsem se stal terčem posměchu a lhostejnosti. Tento zážitek mě hluboce zasáhl a přiměl mě zpochybnit, zda má stáří v naší zemi ještě nějakou váhu.
Jmenuji se Alena a v sedmašedesáti letech jsem zjistila, že domov není samozřejmost. Moje děti mě odmítly přijmout pod svou střechu a já se musím vyrovnat s pocitem odmítnutí i nejistotou, co bude dál. Tento příběh je o bolesti, hledání smíření a odvaze začít znovu.
Jmenuji se Barbora a celý život jsem zasvětila svému synovi Tomášovi. Když jsem ho po letech potkala na ulici a on předstíral, že mě nezná, zhroutil se mi svět. Tento příběh je o bolesti, zklamání a otázce, zda matčina láska někdy opravdu stačí.
Jsem Marie a už přes rok jsem neviděla svého vnuka Tomáška. Všechno se změnilo, když jsem přestala finančně podporovat svou dceru Kláru. Teď se ptám sama sebe, jestli jsem udělala správné rozhodnutí, nebo jestli jsem přišla o rodinu kvůli penězům.
Jsem Jana, matka dvou malých dětí, která stojí na rozcestí mezi rozvodem a záchranou manželství. Můj muž Pavel je pohlcený svou firmou, zatímco já se topím v každodenním kolotoči nemocí, pláče a samoty. V tomto příběhu sdílím své pochyby, bolest i naději, že snad ještě existuje cesta zpět.
Jmenuji se Klára a poslední měsíce mého života se změnily v nekonečný boj mezi láskou k rodině a touhou po klidu. Svatba mé sestry Jitky, společné bydlení v malém bytě a babiččina bolestná samota mě nutí přehodnocovat, co vlastně znamená domov. Každý den se snažím najít řešení, které by nikoho nezranilo, ale čím víc se snažím, tím víc se vše zamotává.
Jmenuji se Tereza a poslední rok mého života byl jako nekonečný boj o pozornost mého manžela Petra. Zatímco já jsem se snažila zvládnout mateřství a samotu, on byl buď v práci, nebo u své maminky. Nejhorší na tom je, že Petr si vůbec nepřipouští, že by něco bylo špatně.
Jmenuji se Milena a po smrti svého manžela jsem si myslela, že zvládám samotu, dokud mi můj vnuk Matěj nepřinesl štěně. Jeho dobrý úmysl však odhalil napětí v rodině a přinutil mě čelit vlastním bolestem i nevyřčeným křivdám. Příběh o tom, jak jeden nevinný dar může otevřít staré rány a změnit pohled na blízké.
Stojím u rozbitého okna našeho starého statku a v hlavě mi zní poslední slova mého muže, který nás tu nechal napospas. Snažím se být silná pro své děti, ale každý den je boj s vlastními pochybnostmi, samotou a strachem z budoucnosti. Přestože jsem doufala v nový začátek, náš příběh se proměnil v nekonečný zápas o přežití a hledání štěstí, které stále nepřichází.
Jmenuji se Jana a vím, že jsem ve svém životě udělala mnoho chyb. Opustila jsem svého syna, když byl malý, abych mohla pracovat v zahraničí a zajistit mu lepší budoucnost. Po letech jsem se vrátila, abych mu to všechno vysvětlila, ale on mě odmítl – a já teď přemýšlím, jestli je možné napravit něco, co jsem tak dlouho zanedbávala.
