„Proč by na tom mělo záležet? Věci vyhazuji, jak uznám za vhodné,“ řekla moje snacha
Teď nevím, jak s ní komunikovat po tom, co se stalo. Představte si tuto situaci: Jsem učitelka v důchodu, žiji sama a moje rodina bydlí ve stejném městě.
„Náš Zeť Změnil Naši Dceru K Nepoznání: Ani Nepřišla na Otcovy Kulaté Narozeniny“
Píšu to teď, naprosto zoufalá po dalším hádce s mou dcerou. Už to nemohu snést a potřebuji se podělit o svůj příběh. Můj manžel to chápe, ale mnoho našich přátel říká: co jsi čekala, tvoje dcera je teď vdaná, má svou vlastní rodinu. Je to její manžel, kdo jí diktuje, co má dělat – náš nenáviděný zeť! Jako by jí vymyl mozek! Naše dcera
„Jaké nestydaté příbuzné máš. Balíme, odjíždíme. Už je nikdy nenavštívím,“ prohlásila moje švagrová
Naše nejstarší dcera má 9 let a nejmladší 7. Oba, můj manžel Jan i já, pracujeme na plný úvazek. Naše starší dcera chodí do základní školy, zatímco mladší je ve školce. Obecně zvládáme náš rušný život dobře, ale nedávná návštěva rodiny všechno obrátila vzhůru nohama.
„Moje dcera si myslí, že jsem blázen, a odřízla mě od mého vnuka“
Celý život jsem věnovala výchově své dcery a nyní pomáhám s výchovou svého vnuka. Zdá se však, že zapomněli, že mohu mít osobní záležitosti, které se jich netýkají. Vdala jsem se ve 22 letech za Jana, tichého a pracovitého muže. Jednoho dne mu byla nabídnuta rychlá práce – dvoutýdenní cesta kamionem na doručení zboží. Dodnes nevím, co se stalo.
„Moje Snacha Rozhodla, že Musím Platit Část Účtů za Energie“
Dokážu zvládnout své výdaje, pokud žiji úsporně. Když se něco stane, mohu požádat o pomoc svého syna. Je mu 37 let a dobře vydělává. Ale situace se zhoršila.
„Když nechám svého syna navštívit babičku, stěžuje si; když ne, pláče: Nerozumím, co se děje s mojí mámou“
Nerozumím, co se děje s mojí mámou. Žádá mě, abych nechala svého syna u ní přespat – žádný problém. Ale když je u ní, začne si stěžovat a zlobit se, že ji neposlouchá. Když ho nenechám navštívit, pláče a říká, že se cítí osamělá.
„Dobrák od kosti: Půjčení šatů švagrové se zvrtlo“
Ocitla se v nepříjemné situaci, kdy ji její příbuzní obvinili z něčeho, co neudělala. Můj manžel má sestru jménem Eliška. Jsme stejně staří, takže si myslí, že bychom měly být nejlepší kamarádky.
„Můj syn se před pěti lety rozvedl se svou první manželkou. Podváděl ji, když byly jejich děti ještě miminka: Nemohu přijmout jeho novou přítelkyni a stále mu nemohu odpustit“
Můj syn se před pěti lety rozvedl se svou první manželkou. Podváděl ji, když byly jejich děti ještě miminka. Zatímco moje bývalá snacha trávila dny a noci péčí o děti, Jan si budoval nový život. Ale v určitém okamžiku jeho tajemná mladá milenka dala ultimátum: buď se rozvede, nebo ho opustí. A tak se to stalo. Nyní nemohu přijmout jeho novou přítelkyni a stále mu nemohu odpustit.
„Když Babička Zjistila, že Její Vnuk Chce Její Dům, Udělala Těžké Rozhodnutí“
Proč si brát hypotéku na dům? Je jednodušší počkat, až babička zemře a zdědit její dům. Přesně to se rozhodl udělat bratr mého manžela, Michal. Má manželku a tři děti. Nechtějí si brát hypotéku; všichni čekají, až babička zemře, aby mohli získat její dům. Mezitím celá rodina žije v bytě u tchyně. Jaký je život v takové situaci? Není to snadné.
„Život s mou snachou byl nesnesitelný, tak jsem se rozhodla zůstat u dcery: Ale ani ona z toho nebyla nadšená“
Moje dcera má 27 let. Můj syn má 31 let. Miluji své děti nade vše na světě a vždy jsem se snažila zajistit, aby měly jídlo, oblečení a vše, co potřebovaly. Spolu s manželem jsme jim poskytli dobré vzdělání a snažili se je vychovat jako poctivé lidi. Nikdy jsme na ně nekřičeli, nenutili je studovat ani je netrestali. Myslela jsem si
„Nedovolím, aby můj táta skončil v nějakém domově důchodců! – Moje teta ho dramaticky vzala k sobě, jen aby ho po pár měsících poslala pryč“
Živě si pamatuji den, kdy se moje teta, sestra mého otce, rozhodla vzít mého nemocného tátu k sobě domů. To, co nám řekla, bylo tvrdé a nezapomenutelné. Pronesla velkolepé projevy, které by mohly být zaznamenány do knihy památných citátů. Moje teta nebyla obzvlášť laskavá. Urážela nás různými způsoby a obviňovala nás z toho, že chceme opustit našeho chudého, křehkého otce.
„Nenechám svou dceru nastěhovat se: Zvykne si a už ji nikdy nebudu moci požádat, aby odešla“
Moje matka mě vždy učila být soběstačná a myslet na svou budoucnost nezávisle. Proto jsem vždy žila s myšlenkou, že vše na tomto světě je nejisté a musíte být připraveni na cokoliv.