Jednoho mrazivého rána jsem našla na rohožce před bytem obálku, která mi změnila život. V době, kdy jsem byla na dně a nevěděla, jak uživit syna, mi anonymní dárce poslal nejen peníze, ale i vzkaz plný naděje. Tento nečekaný dar rozvířil nejen naši domácnost, ale i celé sídliště a odhalil, jak moc si lidé v těžkých časech mohou pomáhat.
Jmenuji se Lucie a právě stojím na prahu rozhodnutí, které může navždy změnit život nejen mně, ale i mým dvěma dětem. Můj manžel Petr je pohlcený prací a já se topím v péči o naši nemocnou dcerku a malého syna. Všechno se hroutí a já nevím, jestli má smysl bojovat, nebo je čas odejít.
Jmenuji se Jana a celý život jsem byla oporou své nejlepší kamarádce Aničce. Když jsem však jednou potřebovala její pomoc já, zůstala jsem sama. Tento příběh je o bolesti, zklamání i odvaze postavit se pravdě o našem přátelství.
Všechno začalo jedním zoufalým večerem, kdy jsem seděla v kuchyni a počítala poslední drobné. Manželství se mi rozpadalo pod rukama a dluhy rostly rychleji než tráva na jaře. Tehdy jsem poprvé upřímně prosila Boha o pomoc a začala hledat sílu tam, kde jsem ji nikdy předtím nehledala.
Jedno obyčejné ráno v pražské tramvaji se proměnilo v drama, které mi změnilo pohled na mezilidské vztahy. Stačila malá nehoda, omluva a pár slov, aby se zrodil konflikt, který rozvířil nejen mé emoce, ale i životy ostatních cestujících. Dodnes přemýšlím, jak moc může být obyčejná omluva těžká a proč někdy selháváme v těch nejjednodušších věcech.
Jednoho deštivého rána jsem stála v supermarketu a zírala na mléko s bezpečnostním čipem. V ten moment jsem si uvědomila, jak hluboko jsme klesli – nejen jako rodina, ale i jako společnost. Můj příběh je o zoufalství, hrdosti a o tom, co všechno je člověk schopen udělat, když už nemá kam ustoupit.
Jsem Jana, matka dvou malých dětí, která stojí na rozcestí mezi rozvodem a záchranou manželství. Můj muž Pavel je pohlcený svou firmou, zatímco já se topím v každodenním kolotoči nemocí, pláče a samoty. V tomto příběhu sdílím své pochyby, bolest i naději, že snad ještě existuje cesta zpět.
Jmenuji se Jana a už patnáct let pracuji jako učitelka v mateřské škole na okraji Brna. Příběh malé Veroniky, tiché holčičky s těžkým osudem, mi navždy změnil pohled na to, co znamená být oporou dítěti. V tomto vyprávění odhaluji, jak těžké je někdy pomáhat, když se proti vám staví nejen okolnosti, ale i vlastní bezmoc.
Příběh o Patricii, která se snaží zajistit nový domov pro sebe a svou dceru Miu po odchodu manžela. Když se chystá poslat peníze za byt, její dcera má záchvat, který odhalí skrytou pravdu. Emocionální cesta matky a dcery, která zpochybňuje důvěru a intuici.
Život s manželem se stal nesnesitelným, a tak jsem začala hledat útočiště v práci. Každý den se snažím vyhnout jeho náladám a najít klid v kanceláři. Ale jak dlouho to ještě vydržím?
Jsem vdaná za Petra, který tráví více času u své matky nebo v práci než se mnou a naším synem. Cítím se osamělá a nepochopená, zatímco se snažím vyrovnat s mateřstvím a manželstvím. Doufám, že se věci změní, ale nevím, jak dlouho to ještě vydržím.
Cítím se ztracený a přetížený poté, co jsem byl svědkem boje mého táty s přechodem do domova pro seniory. Hledám rady, jak se s tím vyrovnat a jak ho podpořit.
