Osmnáct let jsem v naší malé pražské kavárně obsluhovala starého, mrzutého pana Františka, aniž bych o něm cokoli věděla. Když jednoho dne přestal chodit, začala jsem pátrat po jeho osudu a objevila pravdu, která mi změnila pohled na lidi i na sebe samu. Tato zpověď je o samotě, předsudcích a o tom, co zůstává nevyřčeno mezi řádky každodenního života.