Babička, která chtěla jen to nejlepší: Příběh nevděku a ztracené rodiny

Babička, která chtěla jen to nejlepší: Příběh nevděku a ztracené rodiny

Jmenuji se Božena a celý život jsem se snažila být oporou své rodině. Když se můj syn Tomáš oženil a přivedl si domů svou ženu Lucii, chtěla jsem jim pomoci, jak nejlépe jsem uměla – vařila jsem, uklízela a starala se o jejich syna Filípka. Místo vděku jsem však pocítila jen chlad a odcizení, které mě přimělo přehodnotit celý svůj život.

"Dva Týdny Jsem Pečovala o Svého Vnuka, Ale Snacha Mi Nepoděkovala a Udělala Scénu: Řekla, že Mám Špatný Přístup k Výchově"

„Dva Týdny Jsem Pečovala o Svého Vnuka, Ale Snacha Mi Nepoděkovala a Udělala Scénu: Řekla, že Mám Špatný Přístup k Výchově“

Před několika týdny mi kolem desáté večer zavolal syn v panice. Řekl, že jeho manželka, moje snacha Jana, byla odvezena do nemocnice a nikdo nemohl pohlídat jejich dítě. Na cestě do nemocnice syn přivezl jejich sedmiměsíční dítě ke mně a prosil: „Prosím, mami, potřebujeme tvou pomoc; nikdo jiný tu není.“ Samozřejmě jsem souhlasila, i když to byla náhlá a náročná situace.