Jmenuji se Barbora a celý život jsem žila v domnění, že můj otec je mrtvý. Máma mi o něm vyprávěla jako o andělovi, který nás opustil, když jsem byla malá. Jednoho deštivého večera však někdo zaklepal na mé dveře a já zjistila, že pravda je mnohem složitější a bolestivější, než jsem si kdy dokázala představit.
Celý život jsem žil bez otce, nikdy jsem po něm netoužil a máma byla pro mě vším. Jednoho večera mi však zavolal cizí muž a tvrdil, že je můj otec – a že umírá. Musel jsem se rozhodnout, jestli mu odpustím, nebo ho nechám odejít navždy.
Celý život jsem žila jen s mámou, která mi tvrdila, že žádného otce nemám. Když mi bylo dvacet čtyři, zjistila jsem pravdu – a spolu s ní přišel i byt, který mi otec odkázal. Teď se máma domáhá poloviny a já nevím, komu vlastně patřím.
Celý život jsem vyrůstal jen s mámou a babičkou v malém bytě na sídlišti v Ostravě. Táta o mně věděl, ale nikdy se neukázal, a máma o něm téměř nemluvila. Vždycky jsem cítil prázdné místo, které jsem se snažil zaplnit otázkami, vztekem i nadějí, že jednou najdu odpovědi.
Jmenuji se Karel Novák a celý život jsem se snažil být tím nejlepším otcem a manželem. Vždy jsem věřil, že tvrdá práce a obětování vlastních snů pro rodinu je to nejdůležitější, ale jednoho dne jsem zjistil, že i ty nejlepší úmysly mohou vést k nečekaným a bolestivým následkům. Tento příběh je o tom, jak jsem se snažil zachránit svou rodinu, a přitom ji málem ztratil.
Rok po naší svatbě jsem otěhotněla a porodila našeho syna, Jakuba. Ale pak přišla tragédie — můj milovaný manžel zemřel při autonehodě na cestě domů.