Jmenuji se Tomáš a celý život mě provází pocit, že nikam nepatřím. Narodil jsem se s vzácnou genetickou poruchou a rodiče mě hned po porodu nechali v porodnici. Prošel jsem několika dětskými domovy a pěstounskými rodinami, ale skutečný domov jsem dlouho hledal marně.
Kroužil jsem po zahradě a našel ho u plotu za keři. Můj syn plakal a skrýval přede mnou tvář. Když mě uviděl, plakal ještě víc. Sedl jsem si vedle něj.
Mateřství je cesta plná lásky, obětí a nečekaných zvratů. Pro jednu svobodnou matku rozhodnutí adoptovat opuštěné dítě přineslo nepředvídatelné výzvy a život měnící důsledky. Litovala svého rozhodnutí, nebo jí to posílilo odhodlání?
Když Violet uviděla svého novorozeného vnuka, zůstala bez slov. Co bylo na vzhledu dítěte tak zvláštního a proč ho matka vůbec opustila? Tyto otázky zůstávají nezodpovězené.
