Jmenuji se Ivana a žiji v pražských Vršovicích. Jednoho dne mi sousedka Jana prozradila, že můj manžel Petr vodí do našeho bytu jinou ženu, když jsem v práci. Tahle zpověď je o tom, jak jsem hledala sílu postavit se pravdě, která mi rozbila svět na kusy.
Po rozvodu s manželem, s nímž jsem strávila většinu svého dospělého života, jsem přišla o domov i pocit bezpečí. Teď se snažím začít znovu, ale strach z další ztráty mě paralyzuje. Píšu o tom, jaké to je stavět nový život na troskách starého a hledat odvahu znovu důvěřovat.
Jmenuji se Tomáš a nikdy bych nevěřil, že láska k Janě bude muset čelit nenávisti cizích lidí. Když jsme se stali terčem posměchu na internetu kvůli vzhledu mé ženy, musel jsem se rozhodnout, jestli budu mlčet, nebo naši lásku bránit. Tento příběh je o odvaze, bolesti i naději, že skutečné city jsou silnější než anonymní zlo.
Jmenuji se David a nikdy by mě nenapadlo, že se můj vztah s Terezou stane terčem posměchu na sociálních sítích. Když lidé začali komentovat její vzhled a zpochybňovat naši lásku, musel jsem najít sílu postavit se za nás oba. Toto je příběh o tom, jak jsem pochopil, co znamená skutečně milovat a bojovat za to nejcennější.
Jmenuji se Tomáš Novotný a celé roky jsem skrýval své manželství před vlastní rodinou. V tomto příběhu vás provedu bolestí, vinou a rozpolceností, které mě provázely na cestě za přijetím. Je to příběh o lásce, rodinných konfliktech a touze být konečně sám sebou.
Jmenuji se Magdalena a můj život se změnil v okamžiku, kdy jsem si uvědomila, že žiju v područí muže, který mě ničil. Roky jsem bojovala s pocitem viny, únavy a beznaděje, než jsem našla odvahu postavit se za sebe. Toto je příběh o tom, jak jsem se rozhodla vystoupit ze stínu a začít žít svůj vlastní život.
Od dětství jsem byla ta, která držela naši rodinu pohromadě, i když mě nikdo neposlouchal. Dnes vyprávím o své cestě za právem na vlastní hlas a viditelnost mezi nejbližšími. Je to příběh o tichém utrpení, odvaze a snaze vymanit se z role věčného pozadí.
Po letech mlčení a přizpůsobování se jsem jednoho dne vyhodila svého manžela i jeho rodiče z našeho bytu. Vždy jsem se snažila být tou nejlepší snachou, ale nikdy to nestačilo. Teď stojím sama, ale poprvé v životě cítím svobodu – i když nevím, co bude dál.
Jednoho deštivého večera mě manželovy děti vyhodily z domu, který jsem považovala za svůj. Zůstala jsem na ulici jen s igelitkou a pocitem zrady. Přesto jsem našla v sobě sílu začít znovu a objevit, že život může být plný překvapení i po třicítce.
V této zpovědi popisuji, jak jsem se po letech přehlížení a ignorace ze strany manžela a jeho rodiny rozhodla odejít. Rozhodnutí o hypotéce, které učinili beze mě, bylo poslední kapkou v moři mých frustrací. Je to příběh o hledání vlastního hlasu a odvaze postavit se za sebe, i když to znamená ztratit domov.
Jmenuji se Jitka a dlouhá léta jsem žila v toxickém vztahu s mužem, kterého jsem kdysi milovala. Jednoho večera, během hádky, jsem se rozhodla odejít a začít znovu. Dnes přemýšlím, jestli odvaha ke změně vždycky musí bolet.
Jednoho večera mi tchyně oznámila, že mám měsíc na to, abych opustila její byt, a můj muž Tomáš jen mlčel. Cítila jsem se zrazená, opuštěná a bezmocná, ale právě v těchto chvílích jsem musela najít sílu začít znovu. Toto je můj příběh o hledání hranic, rodinných konfliktech a odvaze postavit se za sebe.
