Jmenuji se Lucie a celý život mě svírá konflikt mezi mou matkou a mým manželem. Když mi máma jednoho večera položila otázku, jestli ji vezmu k sobě, věděla jsem, že odpověď zabolí nás obě. Toto je příběh o volbách, loajalitě a ceně, kterou platíme za vlastní štěstí.
Od prvního dne jsem cítila, že moje tchyně, paní Novotná, mě nikdy nepřijme. Všechno vyvrcholilo, když mě obvinila z užívání drog a nahlásila mě sociálce – a já musela bojovat nejen za sebe, ale hlavně za svého syna. Je to příběh o nedůvěře, bolesti a odvaze postavit se za svou pravdu.
Jsem Lucie a bojuji s tradicí mé tchyně, která v rodině upřednostňuje jedno dítě před ostatními. Moje desetiletá dcera z prvního manželství je kvůli tomu odstrkovaná, zatímco můj pětiletý syn je středem pozornosti. Tato nespravedlnost rozděluje naši rodinu a já nevím, jak dál.
Jsem Marie a myslela jsem, že pomáhám své snaše Elišce, když jsem jí uklidila koupelnu. Místo vděku jsem ale narazila na hněv a nepochopení, což mezi námi vytvořilo hlubokou propast. Teď přemýšlím, kde je hranice mezi pomocí a narušením soukromí, a jestli se naše vztahy ještě někdy zahojí.
Jmenuji se Marie a dnes vám vyprávím, jak jsem po letech napětí a obětí musela vyhodit svého syna Tomáše a jeho ženu Lucii z našeho bytu v Brně. Celý život jsem se snažila být oporou, ale jejich nevděk, hádky a neustálé požadavky mě zlomily. Teď, když sedím sama v prázdném bytě, se ptám: Jsem opravdu špatná matka, nebo jen člověk, který už nemohl dál?
Jsem Marie a už přes rok jsem neviděla svého vnuka Tomáška. Všechno se změnilo, když jsem přestala finančně podporovat svou dceru Kláru. Teď se ptám sama sebe, jestli jsem udělala správné rozhodnutí, nebo jestli jsem přišla o rodinu kvůli penězům.
