Jmenuji se Simona a celý život miluji vaření. Jednoho deštivého odpoledne jsem se rozhodla, že si konečně pořídím nový mixér, který mi usnadní přípravu domácích polévek a smoothie. Netušila jsem, že mě čeká nejen zklamání v obchodě, ale i hádka s maminkou, která mi připomněla, jak těžké je někdy rozhodnout se správně.
Jedno obyčejné ráno v pražské tramvaji se proměnilo v drama, které mi změnilo pohled na mezilidské vztahy. Stačila malá nehoda, omluva a pár slov, aby se zrodil konflikt, který rozvířil nejen mé emoce, ale i životy ostatních cestujících. Dodnes přemýšlím, jak moc může být obyčejná omluva těžká a proč někdy selháváme v těch nejjednodušších věcech.
Život s mým tchánem v jednom domě je jako žít podle přesně nastavených hodin. Jakmile se zpozdíte byť jen o minutu, můžete přijít o jídlo nebo sprchu. Tady je, jak se tento zážitek odehrál.
Babička pro mě nikdy nebyla jen stará paní v houpacím křesle. Byla majákem moudrosti a tepla. Myslel jsem si, že jsem odolný a empatický, ale cesta péče o ni byla náročnější, než jsem si kdy představoval. Ve svých 92 letech se babiččin zdravotní stav zhoršuje a před dvěma lety jí byla diagnostikována demence. Naše dny jsou plné jak něžných okamžiků, tak i ohromujících bojů. Zde je pohled do našeho pokračujícího příběhu.
