Jmenuji se Klára a celý život mě pronásleduje stín mé matky, která mě v dětství opustila kvůli novému manželovi. Po letech se objevila u mých dveří s prosbou o pomoc, ale já stále cítím bolest a zklamání z minulosti. Můj příběh je o tom, jak těžké je postavit se vlastní rodině a najít v sobě sílu odpustit.
Celý život mě vychovávala babička, protože máma mě opustila kvůli novému partnerovi. Po letech se máma vrátila, ale ne z lásky, nýbrž kvůli vlastnímu prospěchu. Tohle je příběh o zradě, rodinných poutech a o tom, jak jsem hledala pravdu i samu sebe.
Celý život jsem vyrůstal jen s mámou a babičkou v malém bytě na sídlišti v Ostravě. Táta o mně věděl, ale nikdy se neukázal, a máma o něm téměř nemluvila. Vždycky jsem cítil prázdné místo, které jsem se snažil zaplnit otázkami, vztekem i nadějí, že jednou najdu odpovědi.
Nikdy se nemluvilo o mateřských citech, natož o odpovědnosti. Nejprve mě vychovávali prarodiče, pak byla najata chůva. Také jsem prošel školkou. Toto je můj příběh.
Štědrost a pokora jsou ctnosti, které často jdou ruku v ruce a formují ty nejzapamatovatelnější interakce. Tento příběh se odehrává na obloze, na palubě letu napříč Spojenými státy, kde jsem potkal Alenu a její dceru, Elišku. To, co následovalo po jednoduchém gestu nabídnutí sladkostí Elišce, zanechalo nezapomenutelnou stopu v mém pochopení rodičovství, dětství a složitosti lidské povahy.
