„Dědeček, mistr manipulace: Jak nás ovládá svým bohatstvím“
Dědečkovo zdraví kolísá, někdy se zlepší natolik, že může žít samostatně celé měsíce, jen aby se opět zhoršilo. Během svých světlých chvil nás ohrožuje svým obrovským jměním.
Dědečkovo zdraví kolísá, někdy se zlepší natolik, že může žít samostatně celé měsíce, jen aby se opět zhoršilo. Během svých světlých chvil nás ohrožuje svým obrovským jměním.
Můj mladší bratr a já jsme měli každý svůj pokoj, stejně jako naši rodiče. Největší místnost, obývací pokoj, byla naším tradičním místem pro večerní rozhovory u kávy. Ale všechno se změnilo, když jsme zdědili dům v Praze.
Proč si brát hypotéku na dům? Je jednodušší počkat, až babička zemře a zdědit její dům. Přesně to se rozhodl udělat bratr mého manžela, Michal. Má manželku a tři děti. Nechtějí si brát hypotéku; všichni čekají, až babička zemře, aby mohli získat její dům. Mezitím celá rodina žije v bytě u tchyně. Jaký je život v takové situaci? Není to snadné.
Marie označuje Jana, manžela své vnučky, za svého zetě. „Více než deset let byla moje dcera Lenka nemocná a zemřela před více než třemi lety. Ema měla tehdy jen dvacet let.“
Proč si brát hypotéku na dům? Je jednodušší počkat, až babička zemře a zdědit její dům. Přesně to se rozhodl udělat bratr mého manžela, Michal. Má manželku a tři děti. Nechtějí si brát hypotéku; všichni čekají, až babička zemře, aby mohli získat její dům. Mezitím celá rodina žije v bytě u tchyně. Jaký je život v takové situaci? Není to snadné.
Paní Marie je už dlouho v důchodu. Dívá se z okna a přemýšlí, co teď dělají její dospělé dcery a syn. Přijdou jí popřát k narozeninám? Možná alespoň zavolají? Nechtějí trávit svůj volný čas se starou matkou. „Pamatuji si, když mě manžel opustil se třemi dětmi. Není den, kdy bych si nevzpomněla na ty těžké časy…“
Běžný stereotyp, že matka musí věnovat celý svůj život svým dětem, nesedí každému. Jana, matka dvou dospělých dcer, s tímto názorem nikdy úplně nesouhlasila. Proto se rozhodla pro nekonvenční krok, když zdědila nemovitost po své zesnulé sestře… Co se stalo dál? Jana se vdala mladá a měla dvě krásné dcery. Její manžel se ukázal být
Tomáš skončil v pěstounském domově. Navštěvovali jsme pěstounský domov jako dobrovolníci. Když jsme přinesli potraviny, poprvé jsme se setkali s tímto chlapcem. Okamžitě upoutal naši pozornost, a tak
Paní Marie je už léta v důchodu. Dívá se z okna a přemýšlí, co teď dělají její dospělé dcery a syn. Přijdou jí popřát k narozeninám? Možná alespoň zavolají? Zdá se, že nechtějí trávit svůj volný čas se svou starou matkou. „Pamatuji si, když mě manžel opustil se třemi dětmi. Nechtěl…“
Moje sestra chce, abychom si vyměnili zahradní záhony, ale jsem úplně proti… Když naše matka zemřela, zdědily jsme se sestrou záhony v komunitní zahradě. Od začátku bylo jasné, že naše záhony jsou odlišné, ale teď moje sestra požaduje změnu.
„Babička z tátovy strany mě nikdy nebrala v úvahu, jako bych nebyla její vnučka,“ stěžuje si Emily své kamarádce. „Představ si, jaké to je být úplně přehlížená.“
Jejich manželství skončilo rozvodem po deseti bouřlivých letech, což podle mého názoru bylo dlouho pro tak nešťastný svazek. Bývalý manžel mé dcery zůstal obtížnou přítomností v našich životech.