Navigace v rodinných napětích: Boj s bydlením a emocionálními vazbami
Hledám radu, jak zvládnout složitou rodinnou situaci zahrnující nedávný rozvod mého bratra, naše společné bydlení a rostoucí pocit izolace naší matky.
„Nechala jsem svou dceru a jejího manžela nastěhovat se do mého domu: Ale začali si určovat vlastní pravidla“
Dovolila jsem své dceři a jejímu manželovi, aby se nastěhovali do mého domu, když procházeli těžkým obdobím, ale začali si určovat vlastní pravidla. To nebudu tolerovat, protože je to můj dům, a věci se budou dělat po mém. Moje dcera se rozhodla vdát se před dokončením vysoké školy. Snažila jsem se ji přesvědčit, aby nedělala tak unáhlené rozhodnutí, říkala jsem jí, že
„Život s mou snachou byl nesnesitelný, tak jsem se rozhodla zůstat u dcery: Ale ani ona z toho nebyla nadšená“
Moje dcera má 27 let. Můj syn má 31 let. Miluji své děti nade vše na světě a vždy jsem se snažila zajistit, aby měly jídlo, oblečení a vše, co potřebovaly. Spolu s manželem jsme jim poskytli dobré vzdělání a snažili se je vychovat jako poctivé lidi. Nikdy jsme na ně nekřičeli, nenutili je studovat ani je netrestali. Myslela jsem si
„Moje Tchyně Chce, Abychom Žili Podle Jejích Pravidel: Musela Jsem Ji Upozornit, Čí Dům To Je“
Okolnosti mě přinutily souhlasit s tím, aby se k nám moje tchyně nastěhovala. Udělala jsem to, protože mám úžasného manžela, který mě prosil o pomoc v této těžké době. Moje tchyně však zřejmě zapomněla, že žije v mém domě, a začala prosazovat svá vlastní pravidla. Rozhodla jsem se okamžitě jednat. Ale věci nešly podle plánu.
„Musela jsem požádat svou tchyni, aby opustila naši kolaudační párty: Můj manžel nebyl spokojený s tím, co řekla“
Před naší svatbou jsme s manželem debatovali o tom, kde budeme bydlet. Moji rodiče mají malý dvoupokojový dům, zatímco jeho matka vlastní prostorný třípokojový dům. Zvažovali jsme také pronájem vlastního bytu. Zdálo se nejpraktičtější přestěhovat se k jeho matce. „Tento dům je i váš,“ řekla, „takže tu můžete bydlet.“ To však nebyla úplná pravda. Ve skutečnosti podle
„Nechala jsem svou dceru a jejího manžela nastěhovat se do mého domu: Ale začali si stanovovat vlastní pravidla“
Dovolila jsem své dceři a jejímu manželovi, aby se nastěhovali do mého domu, když procházeli těžkým obdobím, ale začali si stanovovat vlastní pravidla. To nebudu tolerovat, protože je to můj dům, takže věci se budou dělat po mém. Moje dcera se rozhodla vdát se před dokončením vysoké školy. Snažila jsem se ji přesvědčit, aby nedělala tak unáhlené rozhodnutí, ale neposlouchala.
„Prosím, paní Nováková, nevstupujte do našeho pokoje ani se nedotýkejte našich věcí – řekla moje snacha“: Ale je to pořád můj dům. Nemohu projít svým vlastním domovem?
Před šesti měsíci přivedl můj syn Petr svou manželku Annu, aby bydleli v mém domě, s tím, že zůstanou, dokud nenajdou vhodný byt k pronájmu. Nespěchala jsem na ně a dovolila jim zůstat. Dala jsem jim pokoj, ale mnoho mých věcí tam stále bylo. Koneckonců, nemohla jsem všechny své věci jen tak naházet do jednoho pytle.
„Moje Tchyně Věřila, že Jí Dlužíme Podporu, Protože Jsme Žili v Jejím Domě“
Můj vztah s tchyní, Janou, byl vždy napjatý. Vyměňovali jsme si zdvořilostní fráze, ale vždy to bylo napjaté. Nikdy jsem nepochopil důvod našeho napjatého vztahu.
„Moje dcera se nastěhovala s novým manželem a jeho dětmi: Teď je každý den jako noční můra“
Už jsou to dva roky, co se moje dcera vrátila domů se svým novým manželem a jeho dvěma dětmi. Původně říkala, že to bude jen dočasné, ale teď to vypadá, že je to natrvalo. Trvá na tom, že dům je stejně tak její jako můj a nemají v plánu odejít. Tato situace mi obrátila život naruby a nikdy jsem si nepředstavovala, že budu žít v takovém chaosu.
„Jestli Znovu Urážíš Moji Ženu, Už Sem Nejsi Vítaná,“ Prohlásil Rozzlobený Manžel
Když jeho matka navrhla alternativní bydlení, napětí jen vzrostlo. Situace se vymkla kontrole a vedla k nečekanému a nešťastnému závěru.
„Řekla jsem svému synovi, že nebudu žít pod jednou střechou s tou dívkou“: Skoro na mě křičel a požadoval svůj podíl na našem domově
Jednoho parného nedělního odpoledne bylo takové horko, že matky se svými dětmi, stejně jako celý předchozí týden, se vyhýbaly večernímu vycházení a raději chodily na procházky od šesti do devíti ráno. Po koupání a uspání svých malých dětí je nechaly spát s otci přilepenými k počítačům a shromáždily se ve svém mateřském klubu – kolem velkého stolu pod duby na zahradě.
„Už Nemůžu Zvládat, Aby Moje Matka Žila S Námi“
Trvá na tom, že musí mít svůj vlastní pokoj, ale co mám dělat? Nemůžeme se všichni vtěsnat do jednoho pokoje; mám dvě dospělé děti a manžela. Situace rozbíjí naši rodinu.