Dovolila jsem své dceři a jejímu manželovi, aby se nastěhovali do mého domu, když procházeli těžkým obdobím, ale začali si stanovovat vlastní pravidla. To nebudu tolerovat, protože je to můj dům, takže věci se budou dělat po mém. Moje dcera se rozhodla vdát se před dokončením vysoké školy. Snažila jsem se ji přesvědčit, aby nedělala tak unáhlené rozhodnutí, ale neposlouchala.
Před šesti měsíci přivedl můj syn Petr svou manželku Annu, aby bydleli v mém domě, s tím, že zůstanou, dokud nenajdou vhodný byt k pronájmu. Nespěchala jsem na ně a dovolila jim zůstat. Dala jsem jim pokoj, ale mnoho mých věcí tam stále bylo. Koneckonců, nemohla jsem všechny své věci jen tak naházet do jednoho pytle.
Můj vztah s tchyní, Janou, byl vždy napjatý. Vyměňovali jsme si zdvořilostní fráze, ale vždy to bylo napjaté. Nikdy jsem nepochopil důvod našeho napjatého vztahu.
Už jsou to dva roky, co se moje dcera vrátila domů se svým novým manželem a jeho dvěma dětmi. Původně říkala, že to bude jen dočasné, ale teď to vypadá, že je to natrvalo. Trvá na tom, že dům je stejně tak její jako můj a nemají v plánu odejít. Tato situace mi obrátila život naruby a nikdy jsem si nepředstavovala, že budu žít v takovém chaosu.
Když jeho matka navrhla alternativní bydlení, napětí jen vzrostlo. Situace se vymkla kontrole a vedla k nečekanému a nešťastnému závěru.
Jednoho parného nedělního odpoledne bylo takové horko, že matky se svými dětmi, stejně jako celý předchozí týden, se vyhýbaly večernímu vycházení a raději chodily na procházky od šesti do devíti ráno. Po koupání a uspání svých malých dětí je nechaly spát s otci přilepenými k počítačům a shromáždily se ve svém mateřském klubu – kolem velkého stolu pod duby na zahradě.
Trvá na tom, že musí mít svůj vlastní pokoj, ale co mám dělat? Nemůžeme se všichni vtěsnat do jednoho pokoje; mám dvě dospělé děti a manžela. Situace rozbíjí naši rodinu.
„Myslela jsem, že si dělá legraci, ale pak zavolala a řekla, že našla nájemníky pro svůj dům,“ říká Sarah. „A co teď? Stěhuje se k vám?“
Musím buď bydlet s rodiči ve stejném domě, nebo utrácet své vlastní peníze za pronájem bytu od cizích lidí. Máma samozřejmě podporuje mého bratra a zakazuje mi dělat jakékoliv změny.
Můj syn, Lukáš, se před téměř deseti lety oženil s Nevěstou, která byla dříve vdaná a měla krásnou dceru, Aničku. Přivítala jsem jak Nevěstu, tak Aničku do naší rodiny s otevřenou náručí. Během let jsem je finančně podporovala a pomáhala s péčí o dítě, aby Lukáš a Nevěsta měli čas pro sebe. I když jsme si s Nevěstou nikdy úplně nesedly, dokázaly jsme se vyhnout větším konfliktům. Všechno se ale změnilo, když
