Realita domova byla daleko od toho, co jsem si představovala. Jak děti vstupovaly do dospívání, jejich vděčnost se zdála vytrácet, nahrazena pocitem nároku a neustálými požadavky na více. Videohovory a zprávy, které dříve byly plné smíchu a příběhů o jejich dni, se proměnily v seznamy přání a stížnosti na to, co mají jejich přátelé a oni ne

Realita domova byla daleko od toho, co jsem si představovala. Jak děti vstupovaly do dospívání, jejich vděčnost se zdála vytrácet, nahrazena pocitem nároku a neustálými požadavky na více. Videohovory a zprávy, které dříve byly plné smíchu a příběhů o jejich dni, se proměnily v seznamy přání a stížnosti na to, co mají jejich přátelé a oni ne

Polovinu svého života jsem pracovala v zahraničí, abych svým dětem poskytla vše, co potřebují, ale zdá se, že jejich přání jsou nekonečná. Vydala jsem se mladá a vychovala dva děti, odstěhovala se z České republiky, s nadějí, že jim zajistím budoucnost, na kterou budou moci být hrdí. Nicméně, navzdory mým obětem, jejich spokojenost zůstává nedosažitelná.