Jednoho večera jsem se vracel z práce, když jsem si všiml svého souseda sedícího na verandě, s tváří zalitou slzami. Středně starý muž, který zíral prázdně do dálky, neschopen skrýt svůj smutek. Bylo jasné, že se něco stalo. Přistoupil jsem k němu a zeptal se, jestli mohu nějak pomoci. Odpověděl: „Nikdo mi teď nemůže pomoci, je příliš pozdě…“
Taková je povaha rodičovské lásky. I ten nejzklamanější člověk najde kapku pochopení a soucitu pro jejich zbloudilé rozhodnutí. Můj syn opustil svou ženu a dítě.
V 60 letech jsme s manželem přišli k bolestnému zjištění, že nás naše děti už nepotřebují. Všechny tři si vzaly, co chtěly, a jednoduše nechaly svého otce a matku za sebou. Náš syn ani nezvedá telefon, když volám. Bude tu někdo, kdo nám pomůže ve stáří? Vdala jsem se ve 20 letech.
Jana nechtěla se stěhovat k otci. Zvláště když její táta má své vlastní starosti a rozhodně nepotřebuje další stres s malými dětmi kolem sebe.
– Ahoj, Lenko. Jak se máš? Něco nového?
Neplánovali jsme založit rodinu tak brzy, ale život měl jiné plány. Můj přítel mě požádal o ruku a našel si práci. Jeho plat je však skromný a čelíme významným finančním výzvám.
Od začátku jsem měla pochybnosti o Evě. Byla to svobodná matka s malou dcerou. Ale moje snacha brzy prokázala, že má dobré srdce. Její osobnost je
Můj syn se oženil před téměř deseti lety s ženou, která byla již jednou vdaná a měla krásnou dceru. Přijala jsem ji i její dítě s otevřenou náručí. Vždy jsem mladou rodinu podporovala, někdy finančně, někdy hlídáním, aby si můj syn a jeho žena mohli odpočinout. Můj vztah s mou snachou nikdy nebyl skvělý, ale nikdy jsme se nehádaly. Její první
Jmenuje se Jan. Tvrdě pracuje a dobře vydělává. Cítím se s ním skvěle! Navrhl, abychom se nastěhovali k sobě. Ale kam umístím svého tátu? No, víte
– Ahoj, Lenko. Jak se máš? Něco nového?
Tato žena už má s novým manželem dvě děti, takže nevlastní dceru vlastně nepotřebuje. Dívce volá maximálně dvakrát měsíčně.
– Už tři měsíce nemluvím s mámou! – říká pětatřicetiletá Jana. – Zablokovala jsem ji všude, dala na černou listinu a co je nejdůležitější, přestala jsem jí finančně pomáhat… Teď platím jen za její byt a jednou měsíčně objednávám doručení potravin se všemi těžkými věcmi: obiloviny, olej na vaření, cukr. A to je vše. Všechno ostatní si musí platit sama.
