Je důležité, aby ženy udržovaly svou identitu a neztrácely se pouze v rolích matky a pečovatelky. Zanedbávání vlastních potřeb může vést k hluboké nešťastnosti, jak ilustruje příběh tchyně, která deset let věnovala požadavkům své snachy.
V otázkách dědictví často dochází ke střetu očekávání s realitou. Můžete doufat v jedno, ale skončit úplně jinak. Ale proč by matka rozhodla nechat svou rodinu bez ničeho?
Jiří pracuje na plný úvazek, zatímco jeho manželka, Anna, zůstává doma, stará se o novorozeně a řídí domácnost. Přes její neustálé úsilí se napětí zvyšuje, když nedorozumění a vyčerpání začnou ovlivňovat jejich vztah.
Byl jsem si jistý, že nezestárnu sám, ale mýlil jsem se. Nyní se zdá, že mě nikdo nepotřebuje. Přestože žijeme ve stejném městě, vidíme se jen zřídka. Vždycky jsem si myslel, že v mých pozdních letech mi někdo podá sklenici vody.
Tomáš a Eva se vzali před dvěma lety. Tomáš vyrůstal s matkou samoživitelkou, Norou, zatímco Eva pochází ze čtyřčlenné rodiny. Nora žije v skromném dvoupokojovém bytě. Když finanční problémy přivedou Tomáše a Evu k tomu, aby se přestěhovali k Noře, napětí stoupá a vyvrcholí ostrou hádkou mezi Norou a Evou matkou, Gabrielou, o platbách nájmu.
Jak jsme dospívali, já a moje sestra jsme se ubírali velmi odlišnými cestami. Já jsem se plně věnovala studiu s cílem stát se lékařkou, zatímco moje sestra Zuzana byla více přitahována k živému nočnímu životu. Naše životy se dramaticky změnily, když Zuzana navrhla, že bychom měli zvážit umístění naší matky do domova pro seniory.
Přistoupili jsme k situaci s plnou zodpovědností, vše potřebné jsme nakoupili s předstihem. Karel mi pomáhal, dokonce stihl zrenovovat dětský pokojíček před příchodem našeho miminka.
Od samého začátku moje tchyně dávala jasně najevo přednost dětem své dcery a vyjadřovala pochybnosti o původu mých dětí. Toto odhalení přišlo krátce po mé svatbě s jejím synem.
Marek je o třináct let mladší než jeho bratr Alexandr a o devět let mladší než jeho sestra Jana. Když mi Marek dělal návrh, jeho rodiče, Albert a Milada, už byli v důchodu a užívali si klidného života.
Televizní pořady často zobrazují srdcervoucí příběhy dětí, které nechtějí jejich rodiče, a málokdo z diváků zůstane netknut. Vždy jsem se na těchto programech aktivně podílel – volal jsem, daroval peníze na podporu sirotků a dětských domovů. V práci jsme s kolegy tyto problémy pravidelně probírali a navštěvovali jsme sirotčince, kde jsme dětem nosili dárky. Ale nic mě nepřipravilo na osobní drama, které se odehrálo, když
Eliška dojížděla do práce a bydlela na koleji, zatímco David žil se svými rodiči. Eliška byla introvertní a málo komunikativní, naopak David byl duší každé párty a všemi milován.
Filip byl vždy oporou své rodiny, poskytoval finanční podporu příbuzným, kteří se zdálo, že se vyhýbají tvrdé práci za každou cenu. Přestože byl štědrý, jejich vděčnost byla krátkodobá a jejich závislost se jen prohlubovala. Když Filip dosáhl bodu zlomu, uvědomil si, že jeho snahy o pomoc pouze podporují jejich špatné životní rozhodnutí.
