Jmenuji se Eva a celý život jsem hledala lásku, která by mě naplnila. Dvakrát jsem se vdala, pokaždé s nadějí, že tentokrát budu konečně šťastná, ale pokaždé jsem narazila na vlastní očekávání a realitu, která byla mnohem tvrdší. Teď stojím na prahu čtyřicítky a ptám se sama sebe, jestli jsem někdy opravdu věděla, co znamená být milována.
Před deseti lety mi Tomáš zmizel ze života beze slova rozloučení, zanechal mě s prázdnotou a nekonečnými otázkami. Dnes, když se minulost nečekaně vrací, musím čelit pravdám, které jsem roky potlačovala. Toto je příběh o zradě, hrdosti a síle jít dál, i když srdce stále vzpomíná.
Po letech rušného rodinného života jsem zůstala sama v našem panelákovém bytě na pražském sídlišti. Děti mají své rodiny a já jsem se propadala do samoty, dokud se do vedlejšího bytu nenastěhovala Alena. Její přátelství mi vrátilo chuť do života a naučilo mě, že i ve stáří může přijít něco krásného.
Jsem Jana a už dva roky jsem vdaná za Davida, který má za sebou rozvod. Když jsem zjistila, že své bývalé ženě kupuje květiny k narozeninám, zatímco já od něj nedostala ani čokoládu, začal se mi hroutit svět. V hlavě mi zní slova mé matky, která mě před svatbou varovala, a já teď nevím, jestli jsem udělala chybu, nebo je chyba v něm.
Jmenuji se Magdalena a můj život se změnil v okamžiku, kdy jsem si uvědomila, že žiju v područí muže, který mě ničil. Roky jsem bojovala s pocitem viny, únavy a beznaděje, než jsem našla odvahu postavit se za sebe. Toto je příběh o tom, jak jsem se rozhodla vystoupit ze stínu a začít žít svůj vlastní život.
Týden uplynul od chvíle, kdy jsem odešla od Petra. Všichni si mysleli, že jsme dokonalý pár, ale jen já věděla, co se děje za zavřenými dveřmi. Teď vám popíšu, jak jsem se rozhodla všechno opustit – a co mi to dalo.
Jmenuji se Jarmila a po odchodu dětí z domova se můj život obrátil naruby. Společné bydlení se snachou se stalo nesnesitelným, a když jsem hledala útěchu u dcery, čekalo mě jen odmítnutí. Teď přemýšlím, kde jsem udělala chybu a jestli pro mě v životech mých dětí ještě zbylo místo.
Petr mě kdysi miloval, nebo jsem si to aspoň myslela. Když se mu začalo dařit, zapomněl na mě, na naše společné roky i na sliby. Teď, když potřebuje pomoc, stojí přede mnou a já musím rozhodnout, jestli mu ještě něco dlužím.
Všechno se změnilo v jediném okamžiku, kdy mi Petr oznámil, že odchází. Zůstala jsem sama s dítětem na cestě a pocitem zrady, který mě pronásledoval celé měsíce. Přesto jsem našla sílu jít dál a pochopit, že někdy je třeba odpustit hlavně sama sobě.
Jmenuji se Iveta a byla jsem ta druhá žena, kvůli které Petr opustil svou ženu a děti. Věřila jsem, že naše láska překoná všechno, ale realita mě zlomila způsoby, které jsem si nedokázala představit. Toto je příběh o tom, jak jsem ztratila samu sebe při hledání štěstí v cizím neštěstí.
Jednoho deštivého rána mě sousedka Jana požádala, abych se postarala o její maminku, když odjíždí za prací do Německa. Zpočátku jsem váhala, ale brzy jsem zjistila, že péče o paní Věru mi dává nový smysl života. Přestože jsem čelila nepochopení vlastní rodiny a nečekaným konfliktům, objevila jsem sílu v obyčejné lidské blízkosti.
Po rozvodu jsem se uzavřela před světem, nechtěla jsem nikoho vidět ani slyšet. Jednoho dne jsem však v čekárně uslyšela hlas, který mi připomněl, že život může překvapit i ve chvílích největší bolesti. Tento příběh je o hledání odvahy znovu otevřít své srdce a o tom, jak těžké je přijmout samotu, která nebyla mým rozhodnutím.
