– Před pěti lety si moji tchánové půjčili velkou sumu peněz od nás, vypráví třicetidvouletá Hana. V té době to pro nás byla významná částka. Byly to peníze z mé mateřské dovolené a naše úspory. Peníze tam jen tak ležely. Moji tchánové naléhavě potřebovali opravit něco na své chalupě… Hanušina tchyně, paní Magdaléna, miluje svou chalupu
Moje laskavá máma se vzdala dědictví, domu, ve prospěch své starší sestry. Teta Hana žije v malém dvoupokojovém bytě se svým synem, snachou a dvěma vnoučaty. Mezitím já bydlím u tchánů a šetřím na hypotéku. Můj mladší bratr také potřebuje podporu, ale zdá se, že to mámě nevadí. Teta Hana je starší než moje máma.
Táta nezvládl její ztrátu, a tak se uchýlil k alkoholu. Musel jsem se o sebe postarat sám. Neměli jsme jídlo. Neměl jsem čisté oblečení.
Moje matka věnovala celý svůj život mé výchově a nikdy neuvažovala o znovu vdávání. Upřímně, otcův odchod jsem přijal s klidem. Především jsme si nebyli blízcí.
Žiji v malém městě a od svatby mého syna a jeho manželky minulý rok jsem je ve městě nenavštívila. Letos jsem se rozhodla udělat si pauzu od své obvyklé rutiny a navštívit je s nadějí na odpočinek. Místo toho jsem celou dobu dělala domácí práce a oni mi ani nevyjádřili vděčnost.
Proč? Je to jednoduché: moji rodiče byli příliš zaneprázdněni svými vlastními životy. Neměli na mě čas. Trávila jsem hodně času s babičkou a dalšími příbuznými. Opravdu mi chyběla blízká rodina.
Můj příběh může znít povědomě těm, kteří zažili zradu, ale zvrat v mém příběhu ho odlišuje. Vdala jsem se za muže, kterému bylo 38 let, zatímco jsem byla ve třetím ročníku vysoké školy. Byl profesorem, i když ne na mé univerzitě. Seznámil nás společný přítel, který mě od začátku varoval: buď s ním opatrná.
Zatímco mnoho lidí věří, že sourozenci se často nesnášejí, my s Kristiánem jsme byli jiní. Vždy na mě dával pozor, ale všechno se změnilo, když mi naši koupili dům.
Mám desetiletou dceru z prvního manželství a syna s mým současným manželem, kterému je nyní pět let. Rodina mého manžela je velká a tradice mé tchyně, která upřednostňuje jedno dítě, způsobuje napětí.
Bylo mi teprve 23 let, když mě opustil můj manžel, a nechal mě samotnou vychovávat našeho malého syna, Jakuba. Jakubovi byly tehdy jen tři roky. Můj manžel odešel, protože nezvládal rodinné povinnosti – raději utrácel peníze za sebe a svou novou přítelkyni než za nás. Nyní, po letech, je můj vztah s Jakubem napjatý a jednoduchá žádost k mé snaše vedla k obviněním, že se snažím zničit jejich rodinu.
„Nebudu mít klid, dokud nebudeš sdílet svůj byt s bratrem.“ Můj bratr je prostě takový. Není ani tady, ani tam. A teď musím sdílet svůj byt s ním.
Absolvovala jsem vysokou školu a nečekaně získala práci v renomované firmě. Naučila jsem se tam všechno a postupně jsem stoupala po kariérním žebříčku. Petr také nastoupil do firmy přibližně ve stejnou dobu.
