Nemáme moc peněz a dává větší smysl investovat do renovace bytu, který Jakub zdědil po své babičce. Nahradila jeho matku, a teď má moje tchyně své vlastní plány.
Jako důchodkyně je pro mě klíčové držet se měsíčního rozpočtu. Nemohu si dovolit utrácet příliš mnoho, vzhledem k výši důchodů, a ráda bych měla úspory na léky a nečekané výdaje. Na tento životní styl jsem si zvykla a nerada utrácím hodně, zejména hotovost. Ale někdy musíme přesto utrácet. Na
Viděná nebo neviděná, ví o každém detailu našeho vztahu. Martin, „její opora a důvěrník,“ jak ho nazývá, jí podává podrobné zprávy. Nevím, jak dlouho to ještě vydržím.
Poslední dobou mám obrovské obavy, že se budu muset starat o svou tchyni místo toho, abych se soustředila na svou vlastní rodinu a výchovu svého pětiletého syna. Každý den se moje úzkost zvyšuje. Dokonce jsem si všimla, že jsem zhubla a moje vlasy řídnou. Myslím, že moje tělo reaguje na stres. Jde o to, že moje máma byla kdysi pečovatelkou o staré lidi.
Nedávno jsme jeli na dovolenou: já s mým manželem Jakubem a Adam s jeho novou přítelkyní. Nikdo si nevšiml, jak těžké pro mě bylo být poblíž Adama. Proč? Protože ho miluji už roky. Chodili jsme na stejnou střední školu, ale já byla o tři roky mladší. Přirozeně si mě Adam tehdy nevšímal.
Když naše dcery dospěly, mysleli jsme si s manželem, že si konečně můžeme oddechnout. Měli jsme dvě dcery, které jsme museli podporovat, a bylo to těžké. Oba jsme pracovali v továrně a vydělávali velmi málo, takže jsme museli šetřit na všem. Byla jsem hrdá, že mé děti chodily do školy, která nebyla horší než školy dětí bohatých rodičů. Obětovali jsme vše, aby naše dcery měly, co potřebovaly.
Anna Nováková se otevřeně podělila o svůj hluboký zármutek a frustraci po tragické smrti Tomáše Černého, vyjadřujíc svou bolest nad rostoucím počtem incidentů policejního násilí.
Nikdy jsem nevěřil na ty hloupé pověry a předsudky. Nicméně, v poslední době můj pohled na tuto záležitost není tak jednoznačný. Upřímně řečeno, cítím se zklamaný.
Upřímně řečeno, já a moje dcera Klára jsme nikdy neměly zvlášť blízký vztah. Od dětství byla Klára velmi uzavřená a já nikdy nenašla čas překlenout mezi námi vzniklou propast, abych ji přiměla otevřít se a mluvit se mnou. Vždycky jsem pracovala, snažila se zajistit nám oběma šťastný život. Její otec nás opustil, když
Můj vztah s mámou byl jiný než u většiny lidí. Narodil jsem se, když bylo mým rodičům přes čtyřicet, a tento věkový rozdíl zanechal své stopy. Přestěhovat ji k sobě se zdálo jako správné rozhodnutí, ale rychle se ukázalo, že to byla chyba.
Ve svých 60 letech žiji sama, bez dětí nebo partnera. Ačkoli jsem byla kdysi vdaná, moje manželství bylo zničeno zradou. Nyní, když čelím podzimu života, jsem obklopena příbuznými, které zajímá spíše můj majetek než mé blaho. Ale podnikla jsem kroky, abych zajistila, že můj odkaz bude zpracován podle mých představ.
Po sedmi letech zdánlivě dokonalého života jsem přistihla svého manžela s mou nejlepší kamarádkou. Tato zrada zničila mou důvěru v nejbližší lidi a zanechala mě bojovat s hlubokým smutkem a pocitem ztráty.
