„Přítelova Matka Mě Nazvala Nikým. Plakala Jsem Dny, Ale Pak Jsem Si Něco Uvědomila“
Byla to moje první vážná známost a myslela jsem si, že vydrží navždy. Bylo mi 20 a Jakubovi 25. Právě dokončil vysokou školu.
„Tohle je můj dům. Můžu tě kdykoliv požádat, abys odešla“: řekla moje tchyně
Chce být mojí kamarádkou, neustále mi volá. Ale nemohu zapomenout, jak mě před třemi lety vyhodila s mým dítětem.
„Plně oddaná výchově své vnučky, ale moje dcera a zeť nenabízejí žádnou podporu“
Dům působil chladněji než svěží podzimní vzduch venku, přestože slunce jasně svítilo. Moje vnučka a já jsme čekaly, až moje dcera přinese peníze na její nový zimní kabát.
„Pomohli jsme sousedce a byli jsme nahlášeni: Takto vypadá vděčnost?“
Nedávno nás navštívil sociální pracovník. Řekl, že obdrželi hlášení o zanedbávání našich dětí a potřebují zkontrolovat naše životní podmínky. Sociální pracovník prohlédl lednici, životní prostředí a pozoroval děti – vše se zdálo v pořádku. Vyplnil potřebné dokumenty a požádal mě, abych je podepsala. Poté odešel – vypráví Jana, která
„Toto je můj dům, moje pravidla“: Tchyně mě ztrapnila před hosty
Jmenuji se Ondřej. Velmi si vážím své rodiny, protože mě otec vždy učil, že nic není důležitější než rodina. Byl mým vzorem, podporoval celou naši rodinu i širší příbuzné finančně i emocionálně. Bohužel zemřel, ale jeho učení ve mně zůstalo. Od mládí jsem se snažil
„Moje bývalá tchyně chce, abych opustila svého manžela a vrátila se k jejímu synovi“
Po absolvování vysoké školy jsem náhodou získala práci v renomované firmě. Naučila jsem se tam všechno a postupně stoupala po kariérním žebříčku. Jan se k firmě připojil přibližně ve stejnou dobu.
„Jak říct dětem, že děda už nebude posílat dárky?“
Můj nejmladší syn teď bydlí se mnou, zatímco studuje na vysoké škole. Musím tvrdě pracovat, abych ho uživil a pokryl jeho školné. Dalším zdrojem příjmu je pro mě příprava jídel pro místní cateringovou službu.
„Můj manžel si domů přivádí jinou ženu, když nejsem doma“: Moji sousedé mi to řekli. Ani nevím, co mám dělat
Dobrý den. Chci se s vámi podělit o svůj příběh, který se odehrává a stále pokračuje v mé rodině až do dnešního dne. Ani nevím, co mám dělat; moje nervy jsou napjaté k prasknutí. V noci mohu jen plakat do polštáře, než usnu. A stejně mě nikdo neslyší. Ale nejdřív to nejdůležitější. Můj manžel a já jsme
„Mami, Už To Nezvládám. Omlouvám se, Ale Musím Ti Vzít Klíče Od Našeho Domu“ – Jan To Už Neunesl: Tentokrát Se Plně Postavil Na Stranu Své Manželky
Když se Eva vrátila z práce domů, její manžel vypadal dost zvláštně. Jan seděl na gauči, hluboce zamyšlený. „Co se děje, miláčku?“ zeptala se Eva. Jan vysvětlil, že jeho matka opět přišla a začala si stěžovat. Řekla, že by se Eva neměla ke své tchyni chovat tak tvrdě. „Prohlížela si naše…“
„Sliboval nám větší byt, ale místo toho se nastěhoval ke mně“
Bydlel tehdy v malém garsonce. Sliboval mi, že na vlastní náklady pronajme dvoupokojový byt, abychom měli dostatek prostoru pro všechny. Ale pak
„Můj bývalý manžel, kterého jsem neviděla 20 let, nabídl našemu synovi svůj dům: Ale je tu háček—chce, abych si ho znovu vzala“
Vdala jsem se, když mi bylo 24 let. Byli jsme šíleně zamilovaní a věřila jsem, že to bude láska na celý život. Rok po svatbě se nám narodil syn. Život se zdál být dokonalý, jako pohádka. Ale po několika letech pohádka skončila. Můj manžel mi začal lhát a nakonec mě podváděl. Dlouho jsem to snášela, protože jsem nechtěla
„Život o samotě ve třípokojovém domě: Můj pokus znovu se spojit s rodinou“
Jmenuji se Marie, je mi 70 let a v posledních letech se cítím stále více izolovaná. Stále chodím do práce, protože mi to dává smysl života, ale osamělost je zdrcující. Rozhodla jsem se pozvat své děti a vnoučata, aby u mě zůstali, s nadějí, že zaplním prázdnotu. Tady je, co se stalo.