Bylo to ve třetím ročníku střední školy. Nevím proč, ale měla jsem ho tak ráda, že jsem po celá léta ve škole snila jen o něm a o tom, že budeme spolu. Teď se jeho stará láska vrátila do našeho města a já se děsím, že se jeho city k ní mohou obnovit.
Mám pětiletou dceru z předchozího manželství. Když jsem potkala Jana (mého druhého manžela), moje malá holčička Ema byla ještě velmi malá. Možná proto bylo pro mého milovaného tak snadné se s ní sblížit. Ale teď Ema začíná vnímat, že jí babička neprojevuje stejnou náklonnost. Jak jí to mám vysvětlit?
Přes všechno jsem ji vždycky litovala. Bylo na ní něco, co se zdálo být mimo místo. Nikdy neměla ráda práci, ale utrácela peníze bez rozmyslu.
Přestože jejich vztah byl většinou bez hádek, Emily už dlouho cítila pocit neklidu a nespokojenosti se svým životem. Jan začal častěji cestovat, což ji přimělo zpochybňovat stabilitu jejich manželství.
Poměrně neobvyklá žádost, vzhledem k tomu, že nemám žádné sociální vazby s mým bratrem nebo jeho dětmi a pravděpodobně nikdy mít nebudu. Toto je příběh rodinných očekávání a osobních hranic.
Poté, co se moje děti odstěhovaly a založily vlastní rodiny, jsem se ocitla sama. Nejprve jsem to přijala jako normální součást života, ale pak se věci změnily.
Nikdy se o mě nestaral, když jsem vyrůstal. Teď se chce znovu spojit a žádá o mé odpuštění. Ale mohu mu odpustit po všech těch letech zanedbávání?
Po svatbě půjčili Jana a její manžel značnou částku peněz jejímu otci na jeho podnikání. Ušetřili si slušnou sumu a chtěli ho podpořit. Její otec slíbil, že jim peníze brzy vrátí, ale věci nešly podle plánu.
Lenka se snažila nasadit statečnou tvář a obecně prezentovat vše v lepším světle, ale dělala to spíše nešikovně. Z toho, jak se snažila „zachránit si tvář,“ jsme poznali, že něco je hluboce špatně.
Čas nelze vrátit zpět, takže nemá smysl litovat minulosti. I když jste uvězněni v nešťastném manželství a pláčete, stále můžete změnit svou budoucnost.
Moje sousedka, paní Nora, má 68 let. Žije sama, takže ji občas navštěvuji a přinesu něco k čaji. Máme krásné rozhovory; je velmi příjemná a ráda vypráví o svých cestách. Nicméně se snaží nemluvit o své rodině. Jednoho dne se však rozhodla podělit se o příběh své dospělé dcery, se kterou vůbec nekomunikuje. Začnu
Moje máma mi stále říká, že pro tchyni jsou děti dcery bližší než děti syna. Myslím, že si to vymyslela jen proto, aby mě uklidnila. Snaží se mě přesvědčit, že
