Po práci jsem se těšila domů, ale na poslední chvíli jsem se rozhodla zastavit u své kamarádky Jany. Jana a já jsme přítelkyně už od vysoké školy. Byla vdaná, ale už rok je rozvedená. Jana prochází těžkým obdobím a já se jí snažím být oporou. Netušila jsem, že se mi svět obrátí vzhůru nohama.
„Přestaň brečet! Nikdy jsem ti nic neslíbil! Nechci tebe ani to dítě!“ křičel Marek. Otočil se a odešel. Dlouho jsem seděla na lavičce v parku a přemýšlela o svém dalším kroku.
Paní Nováková se rozhodla navštívit svého syna a snachu, když cestovala do města. Navštěvovala je jen zřídka, protože cesta byla časově náročná. Eva ji vřele přivítala, objala ji a pozvala do kuchyně. Byt byl, jako vždy, v nepořádku. Eva nebyla příliš dobrá v udržování pořádku. Paní Nováková stále nemohla pochopit, jak si její syn, který miloval pořádek, vybral právě ji.
