Jsem Jana, matka dvou malých dětí, která stojí na rozcestí mezi rozvodem a záchranou manželství. Můj muž Pavel je pohlcený svou firmou, zatímco já se topím v každodenním kolotoči nemocí, pláče a samoty. V tomto příběhu sdílím své pochyby, bolest i naději, že snad ještě existuje cesta zpět.
Všechno začalo nevinně v antikvariátu, kde jsem potkala Petra. Spojila nás láska k detektivkám a několik dní jsme si psali. Když mě pozval na večeři, netušila jsem, že tahle noc mi převrátí život naruby.
Vždycky jsem věřila, že manželství potřebuje svůj vlastní prostor, daleko od rodičů. Když mi ale jednoho dne tchyně nečekaně zazvonila u dveří a začala se chovat, jako by náš byt byl její, musela jsem najít odvahu postavit se jí a ochránit naši rodinu. Tento příběh je o tom, jak těžké je nastavit hranice, když jde o blízké, a jaké to je hledat pochopení tam, kde ho nejméně čekáte.
Dům, který nám rodiče darovali ke svatbě, měl být splněným snem. Místo toho se stal symbolem rozpadu našeho vztahu a začátkem mého boje s depresí. Dnes už vím, že někdy i ty největší dary mohou nést největší břemeno.
Jmenuji se Linda a celý život jsem snila o harmonické rodině. Můj manžel Vít a naše tři děti byli mým světem, dokud jsem neobjevila tajemství, které všechno změnilo. Teď stojím před rozhodnutím, které může naši rodinu navždy rozdělit.
Jmenuji se Tereza a poslední rok mého života byl jako nekonečný boj o pozornost mého manžela Petra. Zatímco já jsem se snažila zvládnout mateřství a samotu, on byl buď v práci, nebo u své maminky. Nejhorší na tom je, že Petr si vůbec nepřipouští, že by něco bylo špatně.
Jsem Marie, matka, která na svatbě svého syna prožila vnitřní boj mezi láskou k synovi a neschopností přijmout jeho volbu partnerky. Můj příběh je o bolesti, nedorozumění a hledání cesty ke smíření v rodině. Sdílím své pochyby, výčitky i naději, že snad ještě není pozdě napravit vztahy.
V příběhu popisuji svůj boj s manželovou nevěrou, která otřásla základy mého života. Procházím bolestivým rozvodem, zatímco se snažím najít sílu odpustit sama sobě i jemu, a přitom čelím tlaku rodiny i společnosti. Příběh je o zradě, odhodlání a hledání nové cesty v české realitě.
Jsem Jana a nikdy nezapomenu na den, kdy mi máma oznámila, že se vzdává dědictví ve prospěch své sestry Elišky. V té době jsme s manželem žili u jeho rodičů, šetřili na vlastní byt a já se starala o mladšího bratra Tomáše. Mámina volba mě rozčílila, ale nakonec nás všechny přivedla blíž k sobě a naučila mě, co znamená skutečná rodinná soudržnost.
Jsem matka dvou synů, Honzy a Filípka. Jednoho obyčejného odpoledne jsem je poslala do obchodu, ale domů se vrátil jen Honza. Tato událost mi navždy změnila život a donutila mě přemýšlet o vině, odpovědnosti a křehkosti každodenního štěstí.
Jednoho deštivého večera se mi zhroutil svět, když mi manžel oznámil, že jeho nemocná babička se k nám nastěhuje. Nešlo jen o místo v bytě, ale o to, že jsem se cítila odstrčená a nevyslyšená. Když pak padla slova o rozvodu, začala jsem přemýšlet, co vlastně znamená rodina a kde je hranice mezi pomocí a sebeobětováním.
Stojím u rozbitého okna našeho starého statku a v hlavě mi zní poslední slova mého muže, který nás tu nechal napospas. Snažím se být silná pro své děti, ale každý den je boj s vlastními pochybnostmi, samotou a strachem z budoucnosti. Přestože jsem doufala v nový začátek, náš příběh se proměnil v nekonečný zápas o přežití a hledání štěstí, které stále nepřichází.
