Jmenuji se Eva a celý život jsem chránila svou nevlastní sestru Kláru, jako by byla moje vlastní dcera. Po smrti mého manžela Tomáše a Klářině bolestivém rozvodu jsem se rozhodla jí darovat náš rodinný dům, abych jí pomohla začít znovu. Netušila jsem však, že tímto krokem spustím řetězec událostí, které mě připraví nejen o domov, ale i o důvěru v člověka, kterého jsem milovala nejvíc.
Jmenuji se Klára a můj život se během jednoho večera obrátil vzhůru nohama, když mi tchyně oznámila, že musíme opustit náš domov kvůli jejím problémům. Zatímco se snažím být oporou svému manželovi Petrovi, cítím, jak se ve mně hromadí zoufalství a vztek z neustálého ustupování. Bojuji s otázkou, zda mám právo postavit se za sebe a naši dceru, nebo jestli musím obětovat vlastní štěstí kvůli rodině.
Jmenuji se Tomáš a ve čtyřiceti letech stále žiji s matkou v malém bytě na pražském sídlišti. Každý den bojuji s její kontrolou, výčitkami a vlastní neschopností se postavit na vlastní nohy. Tento příběh je o odvaze, bolesti i naději, že i po letech lze najít cestu ke svobodě.
Stála jsem u otcovy rakve, když ke mně přistoupila neznámá žena a řekla: ‚Byl taky mým tátou.‘ V ten moment se mi zhroutil celý svět a začala jsem pátrat po pravdě, která navždy změnila naši rodinu. Příběh o zradě, tajemstvích a hledání odpuštění v srdci české rodiny.
Jsem Marie, babička z malého města na Vysočině. Jednoho deštivého večera jsem zjistila, že má snacha Jana skrývá dítě, o kterém nikdo z rodiny neměl tušení. Tato pravda roztrhla naši rodinu a já se snažila najít cestu, jak udržet pohromadě to, co zbylo z našeho domova.
Jsem Marie, matka tří synů a dvou dcer, která celý život věřila v rodinu a lásku. Dcery mi zůstaly nablízku, ale synové se mi s přibývajícími roky vzdalovali, až mezi námi zůstalo jen ticho a nevyřčená slova. Teď, když stárnu a dívám se zpět, přemýšlím, kde jsem udělala chybu a jestli je ještě šance to změnit.
Jmenuji se Jana a nikdy nezapomenu na den, kdy mi lékař oznámil, že čekám trojčata. Můj život se obrátil vzhůru nohama, když mi doporučili jedno dítě nechat odejít kvůli mému slabému srdci. Přesto jsem se rozhodla bojovat za všechny své děti, i když jsem tím riskovala vlastní život.
Jmenuji se Alena a celý život jsem se snažila být tou nejlepší mámou pro svou dceru Kláru. Místo vděku a blízkosti jsem však sledovala, jak se z ní stává člověk, který za své neštěstí viní všechny kolem sebe. Dnes stojím před otázkou, kde jsem udělala chybu – a jestli je ještě šance to napravit.
Jmenuji se Ondřej a nikdy nezapomenu na den, kdy mi zavolali ze školy, že můj syn Matěj omdlel a zranil se. Vždycky jsem ho učil, jak se má zachovat, když cítí, že na něj jde slabost, ale tentokrát to neudělal. Když jsem zjistil, co se ve třídě skutečně stalo, roztrhl mě vztek i bezmoc.
Jednoho deštivého večera jsem vyhodila věci svého syna na chodbu a rozhodla se odejít žít ke své snaše. Rodina mě za to odsoudila, ale já nelituji – jen toho, že jsem nenašla odvahu dřív. Po smrti charismatického manžela jsem dlouho žila ve stínu jeho i synovy manipulace, až jsem konečně našla sílu vzít svůj život zpět.
Nikdy bych nevěřil, že jedno rozhodnutí během pár vteřin mi změní celý život. Skok z mostu do ledové vody, abych zachránil cizí dítě, mi přinesl nejen obdiv, ale i hluboké vnitřní pochybnosti a rozkol v rodině. Teď se ptám: stálo to všechno za to?
V den svých šedesátých narozenin jsem místo dárku dostala od manžela rozvodové papíry. Celý můj svět se během jedné večeře zhroutil a já musela najít sílu začít znovu. Příběh o zradě, rodinných konfliktech a hledání vlastní hodnoty v pozdním věku.
