Zjistit, že moje tchyně může kdykoliv vstoupit do našeho bytu bez mého vědomí, bylo šokující. Vždy jsem si myslela, že nás navštěvuje jen tehdy, když je přítomen můj manžel nebo já. I když ji respektuji a mám ji ráda, potřebuji také své soukromí. Tento nečekaný vpád vedl ke konfrontaci, která navždy změnila náš vztah.
Pekla jsem dort a byla jsem si jistá, že mám všechny ingredience, včetně dvou vajec. Když jsem šla do lednice, byla pryč. Před dvěma hodinami tam ještě byla. Zeptala jsem se na to snachy, protože jsem je měla připravené speciálně na dort. Její reakce mě šokovala a cítila jsem se neuctěná. Nejsem už mladá žena a tato situace mě hluboce zasáhla.
„Musíš říct Lindě, že s tím nesouhlasím!“ Neměla jsem tušení, co se děje. Ukázalo se, že nechce, aby byla v našem domově nainstalována myčka.
Pekla jsem dort a byla jsem si jistá, že mám všechny ingredience, včetně dvou vajec. Když jsem šla do lednice, byla pryč. Před dvěma hodinami tam ještě byla. Zeptala jsem se své snachy, protože jsem je měla schované speciálně na dort. Jak myslíte, že reagovala? Jen pomyšlení na to mi zvyšuje tlak. Už nejsem nejmladší.
Před šesti měsíci přivedl můj syn Petr svou manželku Annu, aby bydleli v mém domě, s tím, že zůstanou, dokud nenajdou vhodný byt k pronájmu. Nespěchala jsem na ně a dovolila jim zůstat. Dala jsem jim pokoj, ale mnoho mých věcí tam stále bylo. Koneckonců, nemohla jsem všechny své věci jen tak naházet do jednoho pytle.
Viktorie byla rozhodně proti, bránila se, jak jen mohla. „Nechali mě úplně samotnou. Je to nuda k uzoufání! Žádné vnoučata, nikdo, koho bych mohla poučovat.“
Můj vztah s tchyní, Janou, byl vždy srdečný. Když tedy před šesti měsíci požádala o dočasné ubytování u nás kvůli renovaci domu, neviděla jsem v tom problém. Netušila jsem však, že Jana využije naši pohostinnost, sní vše, co uvařím, aniž by nabídla pomoc nebo vděk, čímž zatížila naše rodinné vztahy až na hranici únosnosti.
