Nikdy jsem nechtěla házet všechny muže do jednoho pytle, ale nějak se to stalo. Upřímně, nechtěla jsem. Ale život má způsob, jak odhalit pravdu. Je srdcervoucí, když se váš manžel ukáže jako nevěrník, ale nejsem první a určitě ne poslední. Život v malém městě se zdá tak jednoduchý a krásný, ale jen pokud jste básník, spisovatel nebo umělec.
Moje sestra, Eliška, je o čtyři roky starší než já. Vyrůstaly jsme spolu nerozlučně. Vždycky se mě zastávala ve škole a pomáhala mi s úkoly. Náš táta nás vychovával sám poté, co maminka zemřela. Ale rodinné dědictví nás rozdělilo a od té doby jsme se nesmířily.
Bylo zřejmé, že přijala život a život přijal ji zpět. Žena prošla kolem Jana ve svých stylových podpatcích, aniž by si ho všimla. Pocítil záchvěv lítosti.
Když jsem se vdala za Petra, moje dcera Anna měla 16 let. Mezi nimi nevzniklo žádné zvláštní pouto, což je pochopitelné, protože Anna už byla teenager.
Moje matka mě vždy učila být soběstačná a myslet na svou budoucnost nezávisle. Proto jsem vždy žila s myšlenkou, že vše na tomto světě je nejisté a musíte být připraveni na cokoliv.
Někdy přichází největší zrada z vlastních řad. Nedávno se zdraví mé matky zhoršilo a bylo jasné, že někdo musí zasáhnout. Netušila jsem, že můj vlastní bratr má zlověstné plány.
Celá rodina na mě začala tlačit, abychom prodali náš dům. Dokonce si našli důvody, jak to ospravedlnit. Říkali, že je neobyvatelný, příliš daleko od města a nestojí za tu námahu.
Před dvěma lety jsem se vdala za rozvedeného muže. Vůbec mi to nevadilo; naopak mě to uklidňovalo, že má dobré úmysly. Všechno bylo v pořádku, dokud mě manžel nepřekvapil nečekanou zprávou. „Tereza se k nám brzy nastěhuje. Dostala se na vysokou školu a nějakou dobu u nás zůstane…“
Přestože jsem starší žena, jsem technicky zdatná, netrávím dny na verandě a nemám ve zvyku jezdit brzy ráno autobusem.
Chci se podělit o svůj životní příběh, aby se ostatní matky vyvarovaly stejných chyb, jaké jsem udělala já. I když je to neuvěřitelně těžké přiznat, uvědomuji si, že je to moje chyba. Když jsem pochopila, že jsem v slepé uličce, bylo už příliš pozdě. Můj vztah s manželem nebyl skvělý, zejména
Když bylo Emě pouhých 5 let, její otec nás opustil. Vychovávala jsem ji sama, zvládala několik prací, abych jí zajistila vše potřebné. Nebylo to snadné, ale chtěla jsem, aby nikdy necítila nedostatek. Vzala jsem si volno z práce, abych s ní mohla být, obětovala svůj osobní život. Teď, když plánuje svou svatbu, mi řekla, že nejsem vítána. Toto je můj příběh.
Když jednoho večera nečekaně zazvonil zvonek, 58letá paní Nováková nebyla připravena na překvapení, které ji čekalo. Její dcera, Eva, stála ve dveřích s batoletem a kufrem. „Mami, opouštím Marka. Byl nevěrný. Můžeme u tebe zůstat?“ zeptala se Eva třesoucím se hlasem. Paní Nováková a její manžel nyní čelí výzvě, jak podpořit svou dceru v této těžké době, zatímco Eva zápasí s tajemstvím, které si nedokáže přiznat.
